Nejednoznačná trajektorie: od městské ekologie k ekologickému urbanismu
Autor v eseji popisuje myšlenkový a praktický posun od vnímání měst jako izolovaného, narušeného a nepatřičného ekosystému až po moderní pojetí ekologického urbanismu.
Původ moderního termínu „ekologie“ je přičítán práci německého zoologa Ernesta Haeckla (vztah vlivů prostředí na vývoj individuálních organismů), a pravděpodobně sahá až k Alexandru von Humboldtovi.
K definici městského prostředí, města a městské ekologie přispěl i Bran-Blanquet, který vytvořil spojení mezi kartografií (například izometrickým mapováním) a řadou provázaných biologických a společenských věd.
Na začátku 20. století se objevují první konotace „ekoton“, „ekosystém“ a „ekotop“ či vyhraněné ekologické zóny, a později nabývají tyto termíny váhu i v oborech lidské ekologie, aplikované biologie či příbuzných oborech socio-biologie a etologie.
Terminologie spjatá s městkou ekologií naráží na fundamentální otázky ekologické vědy: jaká je povaha krajiny (aktuálně, ale i v historickém kontextu), které druhy jsou považovány za chráněné a původní? Spolu s narůstajícím environmentálním povědomím rostl i význam „městské ekologie“
Kritika přírodně-kulturního dualismu přispěla k rozšíření konceptu urbánní ekologie – města mají svůj vnitřní cirkulární metabolismus a jsou nahlížena jako specifický biotop, kde se intenzivně prolínají kulturní a jiné vlivy.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
