Zvyšuje opožděná první seč biologickou rozmanitost luk?

Termín, ve kterém by měla proběhnout první seč tak, aby byla maximalizována biologická rozmanitost, zůstává kontroverzním a liší se mj. s ohledem na sledované taxonomické skupiny. V této metaanalýze si autoři kladou otázku, zda zpoždění první seče může zvýšit biologickou rozmanitost evropských luk. Z 24 studií (a 55 souborů dat) je hodnocen vliv zpoždění první seče na rozmanitost cévnatých rostlin a rozmanitost a početnost bezobratlých. Posunutí první seče je běžným agro-environmentálním opatřením, většinou je ale kombinováno s dalšími opatřeními (snížení objemu hnojiv). V této analýze je hodnocen pouze vliv posunutí seče, tj. pouze u luk, které nebyly buď hnojeny, nebo nedošlo ke snížení dávek. Z celkového hodnocení vyplývá, že posunutí první seče má na biodiverzitu rostlin a bezobratlých buď pozitivní, nebo neutrální vliv. Mezi studiemi jsou ale značné rozdíly, ze kterých vyplývá, že na biodiverzitu mají vliv i jiné faktory než opoždění první seče. Posunutí seče z jara do léta mělo pozitivní vliv na druhovou pestrost rostlin, zatímco posunutí seče z jarního termínu na podzimní, z časně letního na pozdně letní a z letního na podzimní mělo negativní účinek. U bezobratlých došlo k pozitivnímu vlivu posunutí seče na druhovou pestrost, zatímco na abundanci nebyl žádný vliv zjištěn. Vzhledem k omezenému počtu studií nemohl být zkoumán vliv u různých travinných společenstev a vliv na užší taxonomické skupiny. Analýza potvrzuje, že posunutí seče z května či června na červenec až září má příznivý dopad na druhovou pestrost rostlin i bezobratlých. Pokud nemůže být seč posunuta v plošném měřítku, je žádoucí ponechat alespoň malé části neposečené ve prospěch rostlin a živočichů. Vypovídací hodnota této analýzy je nicméně omezena nízkým počtem studií, zejména co se týče bezobratlých. Další výzkum by měl být zaměřen na vliv opožděné první seče na cílové skupiny bezobratlých či cílové druhy.