Zříceniny středověkých hradů slouží jako refugia ohrožených druhů měkkýšů

Společenstva měkkýšů byla studována na 114 hradech v České republice. Cílem bylo: 1) určit rozmanitost jednotlivých zoogeografických skupin a zastoupení druhů s izolovaným výskytem mimo hlavní oblast jejich rozšíření, 2) zjistit jaké proměnné prostředí nejvíce ovlivňují druhovou pestrost a rozmanitost měkkýších společenstev, 3) testovat prospěšný vliv vápence jako substrátu na diverzitu měkkýších společenstev, 4) testovat vliv vápence v opadu na diverzitu měkkýších společenstev, 5) určit druhovu variabilitu způsobenou jednotlivými faktory prostředí, 6) zjistit, které druhy upřednostňují antropogenní charakter hradů před přirozeným prostředím, 7) vyhodnotit trendy ve vývoji měkkýších společenstev na hradech. Celkem zde bylo zjištěno 110 druhů, což je 70% z fauny suchozemských měkkýšů vyskytujících se v zemi, 24 druhů je zařazeno v Červeném seznamu (kriticky ohrožený – jeden druh, ohrožený – sedm druhů, zranitelný – šestnáct druhů). Na hradech dominovaly lesní druhy ekologických skupin 1, 2 a 3 (48%) (sensu Ložek, 1964). Alespoň část zřícenin byla zarostlá druhotným lesním porostem. Toto zastoupení je ale srovnatelné se zastoupením lesních druhů v ČR (50%). Druhy otevřených stanovišť (skupiny 4, 5 a 6) byly rovněž běžné (22%; v porovnání 19% v celé ČR). Skupina 4 – xerotermní stepní druhy měla poměrně nízké zastoupení, zatímco skupina 5 – ostatní nelesní druhy byla zastoupena nepoměrně více. Druhy s širokou ekologickou valencí se vyskytovaly rovněž hojně (23%), méně byly zastoupeny vlhkomilné druhy (7%). Vyšší druhová diverzita byla zaznamenána u rozsáhlejších hradů, což je v souladu s teorií ostrovní biogeografie. Vyšší rozloha může ale ovšem rovněž znamenat pestřejší zastoupení biotopů. Mezi„hradní“ druhy (tj. druhy, jejichž výskyt je častější na hradech než na přirozených stanovištích) se řadí např. hrotice obrácená (Balea perversa), která se vyskytuje souvisle na lesostepních formacích na Pálavě, jinde jen ostrůvkovitě. Dalším druhem je Laciniaria plicata, relativně běžná na slínovcích v severovýchodní čtvrtině Čech. Na hradech dosahuje nadměrně silných populací. Z druhů charakteristických pro oreofytikum se vyskytují Causa holosericea a Discus ruderatus, charakteristickými prvky mezofytika jsou Daudebardia rufa a Clausilia parvula, z druhů zasahujících do termofytika se vyskytovala Cecilioides acicula. Z dosavadních studií vyplývá, že fauna zřícenin a hradů nedoznala dramatických změn, pokud nedošlo k významné změně v okolí lokality. Pouze Cochlodina orthostoma byla nalezena ve zřetelně nižší početnosti než před 50 lety. Jedná se o druh, který je v současnosti v ČR zranitelný a obecně vzácný. Ze substrátů se nejpříznivěji projevil vápenec, druhově nejchudší byly kyselé krystalické břidlice. Vliv vápence často převážil nad ostatními faktory. Velikost a izolovanost zříceniny určuje její ostrovní charakter. Století, ve kterém byla zřícenina opuštěna, ovlivnilo přítomnost citlivých lesních druhů. Naopak, nedotčené zříceniny hostily druhy otevřených biotopů a plevelné druhy. Zříceniny, které byly pohlceny okolním prostředím, vykazovaly nízkou diverzitu. To je způsobeno ztrátou biotopové rozmanitosti. Bylo zjištěno, že vápenec z hradních zdí je důležitějším zdrojem vápníku než listový opad z listnáčů obsahující vyšší podíl vápníku. Mnoho druhů se ukázalo jako indikačních pro určité faktory prostředí (xerotermní druhy, hradní druhy, citlivé lesní druhy atp.). Synantropní druhy se na zříceninách téměř nevyskytovaly. Ze studie vyplývá, že dopad lidské činnosti nemusí být vždy spjat s redukcí biotopů a ztrátou biologické rozmanitosti. V případě zřícenin a měkkýšů se jedná o pravý opak.