Změny ve velikosti domovského okrsku a populační hustoty vybraných druhů šelem na přechodu mezi přírodním a urbanizovaným prostředím
Vzhledem k rapidnímu rozšiřování urbanizovaných oblastí narůstá potřeba porozumět tomu, jak různí živočichové na takové prostředí reagují. Například šelmy jsou považovány za skupinu citlivou na zástavbu, nicméně existují důkazy, že některé z nich městské prostředí úspěšně osidlují. Lidmi pozměněná krajina se poslední dobou dokonce stává pro některé živočichy důležitými refugii, neboli útočišti.
I přes rostoucí množství studií na téma ekologie šelem v urbanizovaném prostředí, nebylo prozatím provedeno žádné srovnání napříč druhovým spektrem, které by ukázalo vliv urbanizace na prostorovou ekologii šelem a jejich populační hustoty. Takový souhrn by mohl poskytnout zajímavé informace o tom, jak některé populace karnivorů odpovídají na rostoucí míru osidlování krajiny.
- Tento přehled je zaměřený na zkoumání změn populační hustoty a velikosti domovského okrsku osmi druhů šelem (liška obecná, liška šedá, kojot prérijní, rys červený, mýval severní, skunk pruhovaný, jezevec lesní a kuna skalní), které se vyskytují na gradientu přechodu z přirozeného do urbanizovaného prostředí.
- Využitím dat ze 411 studií poskytli autoři důkaz, že velikost domovského okrsku klesá u šesti z osmi cílových druhů (liška obecná, kojot, mýval severní, skunk pruhovaný, jezevec lesní a kuna skalní), ale populační hustota stoupá pouze u tří z těchto šesti druhů (liška obecná, kojot a mýval severní). Na hustotě závislý vzorec variace ve velikosti domovských okrsků je konzistentní u všech studovaných druhů.
- Studie vyzdvihuje mimořádnou schopnost některých druhů šelem přizpůsobit se novému či pozměněnému prostředí pomocí flexibility v chování a adaptací své „life history“.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
