Změny na přechodu mezi vodou a souší: invaze nepůvodních pobřežních rostlin negativně ovlivňuje suchozemské bezobratlé
Pobřežní zóny jsou komplexní, dynamické stanoviště, která hrají klíčovou roli ve fungování říčního ekosystému. Suchozemští bezobratlí tvoří velkou část diverzity pobřežních stanovišť a usnadňují přechod energie mezí vodními a suchozemskými systémy. Cílem této studie bylo porovnat vliv Fallopia japonica (křídlatka japonská) a Impatiens glandulifera (netýkavka žláznatá) na složení společenstva suchozemských bezobratlých živočichů a vyhodnotit relativní dopad těchto dvou druhů rostlin s ohledem na lokální faktory prostředí (organický obsah půdy a struktura původního rostlinného společenstva).
Na území centrálního a jižního Skotska byli suchozemští bezobratlí shromážděni z 20 lokalit toků 1.–4. řádu, a to v průběhu června a srpna spolu s údaji o fyzických vlastnostech a využití půdy. Pro dosažení co nejpřesnějších komplexních odhadů diverzity suchozemských bezobratlých byla zvolena parataxonomie a klasifikace morfodruhů, přičemž se také minimalizovalo riziko zkreslených odhadů individuální početnosti způsobených chybami v taxonomické identifikaci. Nejběžnějšími taxonomickými skupinami z hlediska početnosti byli roztoči (Acari) (25 %) a brouci (Coleoptera) (24 %), následováni dvoukřídlými (Diptera) (13 %) a chvostoskoky (Collembola) (12 %). Zbylí jedinci byli zastoupeni okřídlenými individui z řádů polokřídlých (Hemiptera) a blanokřídlých (Hymenoptera). Nižší míra odchytu těchto dvou řádů je pro studie, ve kterých se živočichové odchytávají pomocí zemních padacích pastí typická. Hojnější výskyt Fallopia japonica a Impatiens glandlifera snižoval na úrovni individuální vzorkovací škály celkovou početnost bezobratlých a diverzitu morfodruhů , a naopak zvyšoval prostorovou heterogenitu bezobratlých v plošném měřítku. Impatiens glandulifera snižovala svou zvyšující se početností diverzitu morfodruhů v plošném měřítku, u Fallopia japonica nebyl tento jev pozorován. Vyšší počet morfodruhů suchozemských bezobratlých živočichů signifikantně souvisel s neinvadovanými lokalitami. 20 morfodruhů bezobratlých živočichů bylo signifikantně asociováno s neinvadovanými lokalitami oproti 8 morfodruhům vyskytujícím se na lokalitách invadovaných. Nejvýznamnějším indikátorem ploch invadovaných rostlinami Fallopia japonica a Impatiens glandlifera byla přítomnost morfodruhů náležících do řádu roztočů (Acari).
Nepůvodní invazivní rostliny byly asociovány nejen se sníženou početností morfodruhů suchozemských bezobratlých živočichů, ale i s alfa a beta diverzitou. Tyto rostliny ovlivňovaly početnost a diverzitu morfodruhů suchozemských bezobratlých živočichů ve větším rozsahu než lokální podmínky prostředí, což demonstruje jejich schopnost ovlivnit ekosystém, který invadují.
Měřitelné a značné dopady výskytu nepůvodních invazivních rostlin na původní rostlinná společenstva jsou evidentní, což může ovlivnit přenos energie a další vazby mezi suchozemskými a vodními systémy napříč řadou trofických úrovní.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
