Změny klimatu a posuny areálů rozšíření – případ rumunských plazů a obojživelníků

Chráněná území jsou jedním z klíčových prostředků ochrany biodiverzity. Na světě je z tohoto důvodu chráněno podle různých zdrojů mezi 10,1 a 15,5 % plochy souše a počet chráněných rezervací se neustále zvětšuje. I tak se ale velikost chráněných území ukazuje jako nedostatečná. V poslední době musí ale územní ochrana přírody čelit novému problému – globální změně klimatu. Prudké změny klimatu vyvolávají vymírání nebo úbytek početnosti některých druhů, z hlediska územní ochrany jsou ale důležitější změny pozvolné, jejichž následkem dochází k posunům v areálech rozšíření druhů. Rumunští biologové publikovali studii, která se zabývá predikovanou změnou areálů 16 druhů obojživelníků a 21 druhů plazů na území Rumunska, a to v horizontu let 2020 a 2050 a třech scénářích vývoje emisí s jejich předpokládaným vlivem na oteplování klimatu. Výsledky ukazují na zásadní význam stávající sítě chráněných území nejen dnes, ale zejména v budoucnosti. Zároveň identifikují ochranářské priority na následující období.

Využitelné výstupy: 
  • Všechny modely ukazují, že u 90 % druhů dojde k výraznému zmenšení areálu výskytu, k jeho zvětšení dojde pouze u 4 druhů plazů.
  • Dva druhy obojživelníků a dva druhy plazů v Rumunsku zcela vymizí do roku 2050 (skokani Rana arvalis, Pelophylax lessonae, želva Testudo hermanni, slepýš Anguis fragilis).
  • Průměrně dojde do roku 2020 k úbytku areálu rozšíření o 40,1%, do roku 2050 o 49,4 % plochy.
  • Mezi druhy s nejmenším předpokládaným zmenšením areálu patří Pelobates syriacus, Coluber caspius, Elaphe quatuorlineata, Eremias arguta, Lacerta praticola, L. trilineata, Podarcis taurica, Testudo graeca, Vipera ammodytes.
  • Areál rozšíření 35 z 37 sledovaných druhů v současnosti neleží z alespoň 40 % v chráněných územích (stanovený ochranářský cíl splňují jen Eremias arguta a Vipera ursinii – oba druhy s velmi malými areály), u 12 druhů je to dokonce < 20%.
  • Podle různých scénářů dosáhne hranice 40 % v chráněných územích do roku 2050 dalších 4-14 druhů, současně vzroste ale také množství druhů, které budou v chráněných územích zastoupeny jen okrajově nebo vůbec.
  • Analýza nezastupitelnosti jednotlivých částí soustavy Natura 2000 ukazuje, že současná síť chráněných území je pro ochranu biodiverzity rumunských plazů a obojživelníků zásadní, i tak ale byla zjištěna nízká hladina prostorové propojenosti jejích jednotlivých částí. Zajímavé je, že tento parametr s časem při predikovaných klimatických změnách roste.
Grafické přílohy: 
Změny klimatu a posuny areálů rozšíření – případ rumunských plazů a obojživelníků
Změny klimatu a posuny areálů rozšíření – případ rumunských plazů a obojživelníků
Změny klimatu a posuny areálů rozšíření – případ rumunských plazů a obojživelníků
Změny klimatu a posuny areálů rozšíření – případ rumunských plazů a obojživelníků
Změny klimatu a posuny areálů rozšíření – případ rumunských plazů a obojživelníků
Zdroj: 
Popescu, V. D., Rozylowicz, L., Cogălniceanu, D., Niculae, I. M., & Cucu, A. L. (2013). Moving into protected areas? Setting conservation priorities for Romanian reptiles and amphibians at risk from climate change.
Zadal: 
Michal Berec