Zemědělská produkce potravin vs. biodiverzita, srovnání konvenčního a organického zemědělství
Jak vyvážit produkční požadavky na zemědělskou půdu (ze které získáváme potraviny, vlákna, palivo), která ale současně slouží jako habitat pro řadu organismů? Otázka, na srovnání požadavků zvýšené produkce, ale přitom ne minimální biodiverzity, je v současné době řešena po celém světě.
V této studii se autoři rozhodli pro identifikaci klíčových faktorů, ovlivňujících míru pozitivních a negativních jevů, v závislosti na užitém managementu zemědělského hospodaření. Proti sobě postavili míru početnosti druhů v závislosti na intenzitě obdělávání polí, a vyhodnocovali míru shody zájmů ekonomických a ekologických, na příkladu organických a konvenčních farem v nížinných oblastech Anglie.
Výsledky napovídají, že u vysoce produktivních zemědělských polí je možné zvýšit biodiverzitu jen za cenu radikálního omezení intenzity hospodaření, tedy za cenu velké ztráty hospodářského výnosu. Autoři doporučují, aby se opatření ke zlepšení stav biodiverzity proto soustředili do ne tolik intenzivně obhospodařovaných regionů a do oblastí s nezemědělsky obdělávanou půdou, a zde podporovat vytváření „shluků“ organických farem. Tato nahloučení pak mohou sloužit jako centra biodiverzity, bez drastického omezení výnosů.
- Produkce na jednotku plochy byla u organických farem o 54 % nižší, než u srovnatelných ploch, které byly obhospodařovány tradičními metodami. Dosud se soudilo, že systém zemědělského hospodaření, který je šetrný vůči přírodě, se vyznačuje snížením výnosů jen o 25 %.
- Rostliny, žížaly, čmeláci, motýli a epigeální členovci vykazovali vyšší abundanci a druhovou hustotu na organicky obdělávaných polích, zatímco samotářské včely měly přibližně stejnou početnost na obou typech polností. Pestřenky vykazovaly mnohem vyšší abundanci a druhovou početnost na zemědělské půdě, obdělávané konvenčními způsoby.
- Výnosnost polí (za užití jednoho či druhého přístupu) se pohybovala v celkovém rozmezí 4 – 11 tun na hektar (pro srovnání velikosti rozsahu). Podobně široký rozsah „kolísání“ demonstrovala zaznamenávaná biodiverzita – v průměru mohla být na jednotlivých lokalitách až o 100 % vyšší (rozdíl mezi zatravněným okrajem či mezí na okraji pole, a středem pole), přibližně o 35 % vyšší u organických farem ve srovnání s konvenčními. Celková biodiverzita se také lišila až o 81 % mezi centrálním jihozápadem a severními vrchovinami.
- Studie vyhodnocovala pouze hledisko vysetého ozimu, v případě jiných plodin může být situace odlišná.
- Z osmi klíčových sledovaných druhů se u pěti projevila negativní závislost ve vztahu k množství celkové úrody (výnosu z polí). Konkrétně se jednalo o společenstva rurálních rostlin, čmeláky, motýli, samotářské včely a epigeální členovce.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
