Závisí reprodukční úspěch sýce rousného v České republice na dostupnosti hrabošů a myšic?
Tato studie se na základě dlouhodobých dat zabývá vlivem dostupnosti kořisti na hustotu hnízdících párů, rozmnožování a potravní ekologii sýce rousného (Aegolius funereus). Zvláštní pozornost byla věnována posuzování zastoupení myšic (Apodemus sp.) a hrabošů (Microtus sp.) v potravě sýce. Zjistilo se, že početnost hnízdících párů sýce rousného při dostupnosti hrabošů a myšic nevzrůstá, avšak větší abundance myšic se pozitivně odrazila ve složení jeho jídelníčku (26%). Největší podíl ve složení potravy tvořili hraboši (47%), přesto nebyl nalezen vztah mezi dostupností hrabošů a jejich zvýšeným podílem v jídelníčku sýce. Čím více hrabošů bylo sýcem uloveno a zkonzumováno, tím méně se ve složení jeho potravy objevovaly myšice. Dostupnost hrabošů a myšic však měla na reprodukci sýce pozitivní vliv.
Predátoři malých savců musí v průběhu roku čelit fluktuacím v jejich dostupnosti. V zásadě mají tři možnosti, jak se s tímto problémem vypořádat: 1) mohou se přesunout na jiné místo a tam se rozmnožit, 2) mohou zůstat, ale nerozmnožit se (tzv. numerická odpověď) a 3) mohou zredukovat lov dané kořisti a najít si jinou (tzv. funkční odpověď). Numerická odpověď je často pozorována v severních oblastech, kde většina predátorů hrabošů žije nomadickým způsobem života. Funkční odpověď je často následována zvýšením diverzity kořisti v potravě predátora. Početnost a dostupnost kořisti má také vliv na reprodukční úspěch predátorů.
V severní Evropě tvoří hrabošovití hlavní kořist predátorů drobných savců a jejich zastoupení v jídelníčku je závislé na jejich početnosti. Hrabošovití v těchto oblastech vykazují několikaleté populační cykly, kdy se střídá fáze velmi nízké populační hustoty s fází přemnožení. Ve střední Evropě představují hrabošovití pro ptačí predátory důležitou kořist. Nedochází zde k tak rapidním fluktuacím v jejich početnosti a predátoři si zde svou stravu zpestřují i o jiné druhy.
Sýc rousný je predátorem drobných savců lovícím převážně v noci. Největší podíl jeho kořisti tvoří hraboši, jídelníček si ovšem zpestřuje myšicemi, rejsky a ptáky. V této studii byla analyzována dlouhodobě sbíraná data (z let 1999-2010) a byl vyhodnocován efekt dostupnosti kořisti na rozmnožování sýce rousného a na zastoupení jednotlivých druhů v jeho potravě. Složení potravy sýců bylo zjišťováno z vývržků nalezených pod a v hnízdě (celkový počet 8 537), zároveň byl sledován jejich reprodukční úspěch. Drobní savci byli chytáni do pastí a z celkového počtu takto ulovených zvířat byla posuzována jejich hustota. Nejvíce chytanými druhy byly právě myšice a hraboši.
Vztah mezi hustotou hnízdících párů sýců a početností myšice a hraboše nebyl potvrzen. Největší zastoupení v jídelníčku sýce měli hraboši (47%), následováni myšicemi (26%), rejsky (18%), ptáky (3,5 %) a norníky rudými (3%). Podíl myšic negativně koreloval s podílem hrabošů (tedy čím víc myšic v potravě, tím méně hrabošů a naopak). Početnost myšic se pozitivně odrazila i v přítomnosti v potravě sýce, zatímco pro hraboše tento vztah potvrzen nebyl. Početnost myšic a hrabošů se pozitivně odrazila i na počtu odchovaných mláďat. Ačkoli vztah mezi podílem hrabošů v potravě a počtem odchovaných mláďat nalezen nebyl. Z výsledků vyplývá, že sýci v České republice nejsou závislí na dostupnosti hrabošů, jako je tomu v severských oblastech. Hraboše může v potravě našich sýců (alespoň částečně) nahradit myšice. Toto je první studie, která prokázala, že reprodukční úspěch a složení potravy u nočního dravce mohou být ovlivněny přítomností dvou hlavních typů kořisti.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.