Zákožka svrabová: co ovlivňuje šíření patogenu mezi šelmami
Autoři vypracovali analýzu faktorů, které stojí za šířením nebezpečného kožního roztoče, zákožky svrabové, napříč populacemi deseti druhů šelem žijících na území polského NP Białowieza. Společenstva šelem sledovaných druhů slouží jako přirozený rezervoár patogenu a umožňuji mu tak perzistovat v prostředí. K šíření zákožky svrabové značnou měrou přispívá zvýšená socialita druhů a společné využití doupat a nor.
Využitelné výstupy:
- Přítomnost epizootického roztoče, zákožky svrabové (Sarcoptes scabiei), byl zaznamenán u šesti z deseti sledovaných druhů šelem. Největší promořenost byla zaznamenána u druhů: liška obecná (19 %), jezevec lesní (9 %), vlk obecný (7 %), psík mývalovitý (6 %) a kuna skalní (5 %). Přítomnost patogenu nebyla zaznamenána u lasice kolčavy, norka amerického, tchoře tmavého a kuny lesní.
- Rys ostrovid byl infikován pouze sporadicky, v jednom zaznamenaném případu.
- Míra promořenosti korelovala s celkovou sumou společných ekologických a behaviorálních rysů sledovaných živočichů (socialita, využití opuštěných nor a doupat či jejich sdílení, vnitro-gildová predace). (rs=0,902, n=10, P<0,001).
- Data sesbíraná z uhynulých jedinců (n =191) nasvědčují, že zákožka způsobila úhyn jen ve 3 % případů (n=5). Úhyn byl zaznamenán u tří druhů: psík mývalovitý, liška obecná a rys ostrovid.
- Pokud jde o původ vzorků, výrazně větší podíl promořených druhů pocházel z uhynulých než vyřazených či odchycených kusů (log-lineární model, v2=4,5853, df=1, P=0,032).
- Pro dva nejpočetnější druhy, lišky a psíky mývalovité, nebyl zaznamenán žádná vztah mezi počtem každoročně prozkoumaných a infikovaných jedinců.
- Blízký kontakt mezi rodičovskými páry, mláďaty a ve skupině (smečce) může výrazně zvýšit riziko přenosu patogenu, stejně jako mezidruhové sdílení společného úkrytu (nory, doupata).
Grafické přílohy:
Zdroj:
Kołodziej-Sobocinska. M., Zalewski, M., Kowalczyk, R., Sarcoptic mange vulnerability in carnivores of the Białowieza Primeval Forest, Poland: underlying determinant factors, Ecol Res (2014) 29: pp. 237–244
Zadal:
Radomír Dohnal
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
