Zahušťování městského prostoru a východiska pro zachování kvality životního prostředí

Velká města se v současnosti potýkají s přírůstkem počtu obyvatel, respektive se zahušťováním populace. Konsolidace městského prostoru ale nutně vyúsťuje v expanzi do příměstských prostor, které se dosud vyznačovali nižší hustotou zasídlení. Ne všichni obyvatelé (zvláště ti z příměstských oblastí) však nevnímají tento proces se shodným nadšením.
 
Autoři této studie usuzují, že budoucí strategie plánování by měla s větší citlivostí přistupovat k lokálnímu kontextu příměstských oblastí, a také více respektovat „místní historii“. Aby dokázali lépe realizovat svůj model rozvoje strategie „citlivé k původnímu kontextu místa“, rozhodli se zkombinovat metodu dotazníkové kampaně s „měkkým“ přístupem programu arcGIS.
 
V rámci této metodiky se pokusili analyzovat vztah mezi domovskou lokalitou respondentů (3119), množstvím typicky městských struktur, a dalšími charakteristikami, například průměrnou hustotou obyvatelstva, proporcí „zelených“ útvarů (městské zeleně) a uspořádáním jednotlivých typů využití půdy.

Využitelné výstupy: 
  • Velkoplošná studie, zaměřená na obyvatele jedenácti příměstských čtvrtí Helsinek, přináší v zásadě tyto výsledky: obecně pozitivnější jsou místa s vyšším zastoupením zeleně (respektive, „pozitivnější“ místa jsou víc zelená, než ta „negativní“).

 

  • Otázky, které byly v rámci dotazníkové kampaně položeny jednotlivým obyvatelům, spočívaly ve zhodnocení úrovně a charakteru bezprostředního okolí jejich stávajících obydlí. Například „Jak vnímají proměny soudržnosti domáckého místa?“ případně „Ovlivňují podle jejich zkušeností rozdílné zemědělské praktiky kvalitu prostoru?“

 

  • Na základě dotazníků byly vyhodnocovány pozitivní / negativní dopady strukturálních prvků městského prostředí a zeleně z hlediska funkčnosti, jejich dopadu na sociální vlivy, hodnocen jejich estetický rozměr či dopady na životní prostředí.

 

  • Jednotlivá území spadala do kategorií – oblasti zeleně, obytné čtvrtě, veřejná (společenská) centra a obchodně-administrativní celky, součást dopravy (dopravní infrastruktura) a průmyslové zóny.

 

  • Mezi hlavní faktory pozitivních kvalit patří estetické hodnoty „přírodní krásy“ a „nenáročné a snadno dostupné možnosti procházky“. Řidčeji osídlené oblasti se vyznačují jasnými sociálními hodnotami pro obyvatele.
Grafické přílohy: 
Zahušťování městského prostoru a východiska pro zachování kvality životního prostředí
Zahušťování městského prostoru a východiska pro zachování kvality životního prostředí
Zahušťování městského prostoru a východiska pro zachování kvality životního prostředí
Zahušťování městského prostoru a východiska pro zachování kvality životního prostředí
Zahušťování městského prostoru a východiska pro zachování kvality životního prostředí
Zdroj: 
Kyttä, M., Broberg, A.,Tzoulas,T., Snabb, K., Towards contextually sensitive urban densification: Location-based soft GIS knowledge revealing perceived residential environmental quality, Landscape and Urban Planning 113 (2013), pp. 30– 46
Zadal: 
Radomír Dohnal