Zásady pro používání managementových kategorií chráněných území (IUCN)

Chráněná území jsou na celém světě od počátku hlavním a doposud nejvíce efektivním nástrojem ochrany přírody v porovnání s obecně nižší účinností opatření v druhové ochraně. Z toho důvodu jsou také základem téměř všech strategií ochrany biodiverzity. Jejich chápání se však v jednotlivých státech od doby vzniku prvních z nich značně liší a postupem času i podstatně mění. Navíc v posledních 40 letech rozloha chráněných území celosvětově vzrostla zhruba stosedmdesátkrát (pro přibližnou představu – z rozlohy Velké Británie minimálně na rozlohu Jižní Ameriky). To vše vyvolalo potřebu jejich jednotného pojetí či alespoň možnosti je kategorizovat a porovnávat s cílem vyhodnotit jejich účinnost v péči o přírodní a krajinné dědictví. Výsledkem jsou dnes již celosvětově uznávané „managementové kategorie chráněných území“ (dále jen Kategorizace), vypracované Mezinárodní unií ochrany přírody (International Union for Conservation of Nature – dále jen UCN). Kategorizace je vodítkem, tj. dobrovolně využitelným nástrojem. Jejím hlavním účelem je uvědomovat si veškeré možné přístupy  péči o konkrétní území na straně jedné, a být schopen porovnat svůj přístup s ostatními (domluvit se) na straně druhé.