Zachrání obojživelníky chráněná území?
Globální krize obojživelníků přivedla již více než třetinu všech druhů na hranici ohrožení existence. Současně jsou obojživelníci jednou z nejméně zastoupených skupin obratlovců ve světové síti chráněných území. V tomto článku hodnotí mezinárodní kolektiv autorů schopnost této sítě obojživelníky zahrnout. Současně se zaměřuje na míru ohrožení těch druhů, které žijí zcela mimo síť chráněných území. Podle jejich výsledků není značná část druhů v chráněných územích dostatečně zahrnuta.
Využitelné výstupy:
- Ze všech druhů obojživelníků jich 24 % (1535 druhů) žije zcela mimo mezinárodní síť chráněných území.
- U dalších 18 % (1119) druhů leží v síti chráněných území méně než 5 % jejich areálu výskytu.
- Téměř polovina druhů, jejichž areál výskytu je menší než 1000 km2, nežije v žádném chráněném území.
- Více než 65 % areálu druhů, které nežijí v žádném chráněném území, leží v člověkem silně modifikované krajině.
- Ačkoliv plocha chráněných území v posledním desetiletí vzrostla, s rostoucím počtem popisovaných druhů obojživelníků vzrostl i počet těch, které nežijí v žádném chráněném území.
- Autoři zdůrazňují zejména úlohu tropických zemí v ochraně obojživelníků.
- Jako předběžné opatření doporučují autoři zvýšit pozornost ke druhům, vedeným v Červeném seznamu IUCN jako Data Deficient.
Grafické přílohy:
Zdroj:
Nori, J., Lemes, P., Urbina-Cardona, N., Baldo, D., Lescano, J., & Loyola, R. (2015). Amphibian conservation, land-use changes and protected areas: A global overview. Biological Conservation, 191, 367-374.
Zadal:
Kateřina Kucírková
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
