Za načasováním reprodukce kosů černých nestojí jen sociální stimuly
Autoři se zaměřili na poměrně specifický faktor, a to vliv sociálních stimulů na načasování reprodukce a hnízdní hustotu ptačích populací v městském prostředí, konkrétně na druh kos černý (Turdus merula). Během experimentu udržovali v klecích jedince (samotné nebo v párech) pocházející z městského a venkovského prostředí a sledovali růst jejich gonád a produkci luteinizačního hormonu, lutropinu (LH). Načasování a gonadický růst se však mezi jedinci průkazně nelišil.
Pokud měli samci přístup k samicím, funkčně se jim vyvinula varlata o 3,5 dny dříve než u nespárovaných samců. Celkový model ale indikuje, že tento efekt není průkazný (LMM, P=0,207).
Ve srovnání načasování vývoje gonád se neprokázal žádný průkazný vliv původního prostředí (městského, venkovského) – LMM, P = 0,481. Podobně i kosi se nelišili v naměřeném LH ani mezi oběma pokusnými skupinami (LMM, lineární efekt, P=0,931).
Pro měřenou velikost gonád se neprojevil žádný populační efekt na koncentraci LH po celou dobu jejich vývoje (LMM, P=0,166).
Ani naměřená koncentrace plasma LH prokazatelně neodrážela velikost gonád jednotlivce (LM, t = 0,09, P=0,155).
Celková tělesná hmotnost a naměřené hodnoty tuku byly mezi jednotlivými experimentálními skupinami a populacemi rozdílné. Tělesná hmotnost byla o 2,17 g vyšší u spárovaných samců než u nespárovaných (LMM, P=0,02, g ± s.d. pro párované = 93.52 ± 6,35, nespárované = 90,34 ± 5,75).
Tyto rozdíly byly způsobeny především městskými ptáky, kteří byli prokazatelně těžší než jejich venkovští příbuzní (LMM, P=0,0007, g ± s.d. pro městské = 94,05 ± 6,13, venkovské = 89,81 ± 5,97), zvláště pak ve spárované skupině (městští = 96,60 a venkovští = 90,46).
Obecně – venkovští a městští kosi se nelišili ve své odpovědi vůči sociálnímu stimulu a raději se stávali reprodukčně aktivními v ten samý čas. Autoři předpokládají, že sám sociální stimul nepřispívá podstatnou měrou k nastartování reprodukční fyziologie u městských ptačích druhů a budou to spíše jiné faktory (například světelné znečištění), které tyto fyziologické změny startují.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
