Vztah mezi potravní ekologií a otravami olovem u orla mořského

Otravy olovem ohrožují řadu druhů dravých ptáků a patří k jedněm z hlavních příčin mortality orlů mořských (Haliaeetus albicilla). Za hlavní příčinu intoxikace bývá považováno pozření olověných kousků při konzumaci zvířat, zastřelených střelivem na bázi olova. Jelikož je ale empirických důkazů důležitosti konzumace mršin pro dravé ptáky velmi málo, rozhodli se němečtí ornitologové podrobně sledovat potravní ekologii orla mořského jako modelového druhu. Výsledky jednoznačně ukazují, že nejdůležitějším zdrojem olova v tělech orlů jsou skutečně mršiny zastřelené lovné zvěře.

Využitelné výstupy: 
  • V severním Německu sledovali autoři potravní nabídku a skutečné složení potravy sedmi párů orla mořského, dalším zdrojem dat byl rozbor potravy 126 mrtvých orlů, nalezených v Německu v letech 1996-2008.

 

  • Podle rozborů potravy jsou jednoznačně nejdůležitější složkou potravy orlů ryby, v případě jejich nedostatku jsou nejběžnější alternativou vodní ptáci a mršiny lovné zvěře.

 

  • Orli používají individuálně specifické lovecké taktiky, které jsou zaměřené na lokálně dostupné zdroje potravy.

 

  • Orli vykazují funkční odpověď II. typu na dostupnost ryb.

 

  • V případě nedostatku ryb přecházejí rychle na vodní ptáky a mršiny lovné zvěře.

 

  • Konzumace mršin je nejčastější na podzim a v zimě a je pozitivně korelována s nárůstem počtu případů otrav olovem v celém Německu.

 

  • Žaludky otrávených orlů obsahovaly ve většině případů zbytky myslivecky obhospodařovaných kopytníků, což potvrzuje domněnku, že zdrojem olova jsou právě zbytky střeliva z mršin.

 

  • Autoři předpokládají, že konzumace mršin je důsledkem pro orly nižší kvality prostředí (nedostatek ryb). Snížení počtu olovem otrávených orlů je tedy možné dvěma způsoby: 1) zavedením bezolovnaté munice nebo 2) zlepšením kvality prostředí orlů.
Grafické přílohy: 
Vztah mezi potravní ekologií a otravami olovem u orla mořského
Vztah mezi potravní ekologií a otravami olovem u orla mořského
Vztah mezi potravní ekologií a otravami olovem u orla mořského
Vztah mezi potravní ekologií a otravami olovem u orla mořského
Vztah mezi potravní ekologií a otravami olovem u orla mořského
Vztah mezi potravní ekologií a otravami olovem u orla mořského
Vztah mezi potravní ekologií a otravami olovem u orla mořského
Vztah mezi potravní ekologií a otravami olovem u orla mořského
Zdroj: 
Nadjafzadeh, M., Hofer, H., & Krone, O. (2013). The link between feeding ecology and lead poisoning in white‐tailed eagles. The Journal of Wildlife Management, 77(1), 48-57.
Zadal: 
Michal Berec