Vztah mezi land-use a diversitou ptačích druhů podél městského gradientu
Autor monitoroval složení ptačích společenstev na šesti lokalitách, které reprezentovaly městské biotopy - od lidskou činností téměř nenarušených pro silně ovlivněné.
Složení ptačích společenstev vykazovalo známky gradientového posunu, od lokalit minimálně narušených antropogenní činností (parky, rekreační oblasti) s převážným zastoupením původních druhů, až po druhy exotické a nepůvodní v lokalitách silně ovlivněných lidskou činností (komerční centra, administrativní celky).
Hustota všech ptáků byla odstupňována podle gradientu. Ze 40 celkem zaznamenaných druhů 7 spadalo do kategorie „městu se vyhýbající“ (s maximální početností na lokalitách rekreačních a v rezervaci, druhy vázané mimo město), 30 druhů bylo „uvyklých na předměstí“, tři druhy se specializovaly na centrum města (holub skalní, rorýs bělohrdlý, vrabec domácí).
Druhová bohatost, diversita dle Shannonova indexu a celková biomasa ptáků dosahovala vrcholu na středně ovlivněných stanovištích.
Pokryv jednotlivých typů stanovišť vyjádřený v procentech – traviny a louky nejvíce na otevřených plochách rekreačních zón, nejvíce trávníků na golfovém hřišti, procentický pokryv dláždění v rámci komerční čtvrti a v administrativní zóně.
Intenzita lidské přítomnosti kolísala mezi jednotlivými stanovišti v průběhu dne. Nejvíce chodců/cyklistů a automobilů projíždějících kontrolními body (v patnáctiminutových intervalech) bylo podél komerčních center, nejvíce aut se pohybovalo kolem administrativní čtvrti.
Většina zaznamenávaných druhů žijících v původním terénu rozvolněného dubového lesa (který byl překryt rozrůstajícím se městem) v početnosti skokově klesala podél gradientu intenzity urbanizace prostředí. Mezi jediné „původní“ druhy doubravy žijící i v nejintenzivněji lidskou činností narušené komerční čtvrti spadaly kalifornská straka západní, kolibřík kalypta řůžovohlavá a hrdlička karolinská.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
