Význam předpokladů při odhadování potenciálního rozšiřování druhů, které nejsou vázány na specifická stanoviště, na příkladu vlka obecného (Canis lupus) v Německu

Článek se zabývá určováním potenciálně vhodných lokalit výskytu vlka obecného na území Německa. Autoři na základě současných informací o biologii tohoto druhu použili ve svých modelech tyto vstupní parametry: typ stanoviště, vzdálenost od silnic a od lidských obydlí. Vhodnost modelů byla ověřena jejich aplikací na lokality současného výskytu 12 vlčích smeček v oblasti Lužice ve východním Německu. Následně byly modely použity pro stanovení vhodných lokalit v celém Německu. Dále bylo zjišťováno, jak se bude lišit množství vhodných stanovišť určených podle jednotlivých modelů.
Z výsledků vyplývá, že množství potenciálně vhodných lokalit výskytu vlka obecného je silně ovlivněno zvoleným environmentálním parametrem. Množství vhodných lokalit určených na základě jednotlivých modelů se vzájemně výrazně liší. S čímž souvisí i odhadovaný počet vlčích smeček podle daných modelů, který se pohybuje v rozsahu 154 - 1769.
Z analýzy současného výskytu vlků vyplývá, že vlci jsou schopni se adaptovat na lokality s vyšší hustotou lidské populace, ale naopak jejich výskyt je omezen na lokality s nižší hustotou silnic. 

Využitelné výstupy: 
  • Na území Německa je klasifikováno 37 typů stanovišť. Pro potřeby modelu byly zahrnuty typy 3 skupin: souvislých lesů, lesů v kombinaci s otevřenou krajinou a všechny typy bez lidské zástavby.
  • Průměrná rozloha domovského okrsku vlčích populaci v Lužici činí 215 km2. Modely počítají s velikostí 200 km2, z čehož minimálně 5 % musí být tvořeno územím bez lidských obydlí a s minimální hustotou silnic.
  • Průměrná hustota silnic činí 0,12 km/km2, se započtením silnic třetích tříd 0,74 km/km2. Průměrná hustota obyvatel v jednotlivých současných domovských okrscích je v rozsahu 20 lidí/km2 až 115 lidí/km2. Nejvyšší hodnota byla zjištěna 380 lidí/km2.
  • V bezprostředním okolí silnic a lidské zástavby je výskyt vlka nižší. Z modelů vyplývá, že přítomnost silnice ovlivňuje výskyt vlka do vzdálenosti 1-2 km, přítomnost lidského obydlí do vzdálenosti 1-3,5 km.
  • Potenciálně nejvhodnější oblastí pro výskyt vlka je SV Německo. Dále představují vhodnou oblast výskytu nízká pohoří, např. Bavorský les, Černý les, Harz, Durynský les, Spessart a Bavorské Alpy. Naopak nejsou vhodné oblasti s vysokou hustotou populace, jmenovitě Porúří, Berlín, Hamburg, Mnichov a Frankfurt.
  • Vyjmutí silnic třetí třídy z modelu vede ke zvýšení množství potenciálně vhodných lokalit v rozmezí 46 %-125 %.
  • V závislosti na použitém modelu a rozloze domovského okrsku 200 km2 by teoreticky v Německu mohlo být 154 - 1769 vlčích smeček, při průměrném počtu vlků ve smečce 4-5 tedy 616 - 8845 vlků.
Grafické přílohy: 
Aplikace pravidel modelu.
Mapy vhodných habitatů podle deseti modelů.
Environmentální parametry použité v modelech.
Přehled deseti modelů použitých k odhadu potenciálně vhodných habitatů.
Množství potenciálně vhodných habitatů v Německu (vyjádřeno v km) v jednotlivých třídách potenciální vhodnosti a rozsah počtu potenciálních vlčích smeček. Rozděleno pro jednotlivé modely.
Průměrné hodnoty vhodnosti habitatů v deseti modelech vyhodnocovaných pro 2 skupiny dat o lokalitách s výskytem vlka a s náhodně vybranými lokalitami.
Průměr hustoty silnic a lidské populace ve 12 domovských okrscích.
Pearsonův korelační koeficient mezi parametry hustota silnic, hustota lidské populace a procentuální zastoupení lesa pro domovské okrsky vlčích populací z oblasti Lužice.
Zdroj: 
Fechter, D., & Storch, I. (2014): How Many Wolves (Canis lupus) Fit into Germany? The Role of Assumptions in Predictive Rule-Based Habitat Models for Habitat Generalists. PLoS ONE 9: e101798.
Zadal: 
Vladimír Klapka