Význam charakteru vegetace a dostupnosti potravy při hnízdění sýčka obecného
Prudký pokles početnosti mnoha druhů ptáků zemědělské krajiny přitahuje pozornost ornitologů i ochránců přírody v celé Evropě. Jedním z těchto druhů, jejichž propad početnosti je zřetelně viditelný i v České republice, je sýček obecný (Athene noctua). Autoři tohoto článku sledovali vztah složení potravy sýčka a využívaného biotopu. Podle jejich závěrů je pro úspěšné hnízdění sýčka zcela zásadní dostupnost krátkostébelných luk a pastvin.
- Potravní ekologie sýčka byla studována v hnízdním období roku 2002 v zemědělské krajině západních Čech, která je rovněž postižena poklesem početnosti sýčků.
- Složení potravy bylo zjišťováno metodou rozboru vývržků zbytků potravy.
- Dostupnost potravy byla zjišťována pomocí padacích pastí na dvou hlavních sýčky využívaných typech biotopů – kukuřičném poli a loukách.
- Pro oba biotopy byly také měřeny hlavní vegetační charakteristiky: průměrná a maximální výška vegetace a její hustota.
- Při přepočtu na kusy byl hmyz nejpočetnější složkou potravy sýčků následovaný drobnými savci, při přepočtu na hmotnost se pořadí obrátilo.
- Z hmyzu jsou nejpočetnější složkou střevlíkovití brouci.
- Proporce hmyzu v potravě pozitivně roste se sezónou, je však negativně korelována s podílem drobných savců.
- Ačkoliv je početnost střevlíkovitých brouků vyšší na kukuřičných polích, sýčkové při lovu výrazně preferovali louky, zřejmě díky nižší výšce vegetačního krytu, který jim umožňuje efektivní lov.
- Podle autorů článku je pro úspěšné hnízdění sýčka zcela zásadní dostupnost krátkostébelných luk a pastvin.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.