Využití žabohlavce východoatlantského jako bioindikátoru kontaminace sedimentů v estuáriích: vliv pohlaví a reprodukční fyziologie na spolehlivost dat
Bentické (u dna žijící) ryby, resp. jejich tkáně, mají schopnost akumulovat nežádoucí kontaminanty vodního prostředí, jako jsou například těžké kovy. Autoři této práce sledovali bioakumulaci těžkých kovů ve tkáních žabohlavce východoatlantského (Halobatrachus didactylus) v ústí řeky Tajo (Portugalsko). Hlavním cílem práce bylo zjistit, zde je bioakumulace ve tkáních žabohlavce jakkoli ovlivněna pohlavím ryb a fází reprodukčního cyklu. Práce ukázala, že nejspolehlivějším ukazatelem dlouhodobé kontaminace vodního prostředí těžkými kovy je svalová tkáň ryb. Koncentrace těžkých kovů v játrech byla ovlivněna fází reprodukčního cyklu. Autoři proto nedoporučují používat játra jako indikační prostředek a zároveň varují před prováděním monitorovacích studií v období rybího tření, aby se předešlo zkreslení výsledků.
- poslední tři desetiletí charakterizuje rostoucí intenzita antropogenních tlaků na vodní prostředí, což vedlo ke vzniku rámcových metodik monitoringu cizorodých látek, především těžkých kovů, v ekosystémech
- ryby jsou považovány za ideální nástroj monitoringu kontaminace. Těžké kovy se jim mohou do těla dostat látkovou výměnou skrze žábry či kůži, kontaminované částice mohou také pozřít s potravou.
- akumulace kovů ve tkáních ryb je ovlivněna několika faktory, mimo jiné např. pozicí zkoumaného druhu v potravním řetězci, ontogenezí či velikostí jedince
- výsledky studií vztahů koncentrací těžkých kovů a velikosti zkoumaných organismů jsou nicméně protichůdné
- akumulace kovů ve tkáních ryb je ovlivněna několika faktory, mimo jiné např. pozicí zkoumaného druhu v potravním řetězci, ontogenezí či velikostí jedince
- analýzy možné kontaminace se zaměřují na dva typy tkání - játra a svalovinu. Játra jsou hlavním orgánem látkové výměny, bioakumulace a detoxikace organismu. Koncentrace látkových depozitů v jaterní tkáni do značné míry podléhá sezónním vlivům, proto se další část prací zaměřila na bioakumulační potenciál svaloviny.
- kontaminanty se sice ukládají do svalů v menších koncentracích, ale reflektují dlouhodobé znečištění
- žabohlavec východoatlantský byl doposud přehlíženým druhem, navzdory své ekologii, která z něj dělá ideální bioindikátor kontaminace prostředí
- je to bentická ryba, která tráví většinu času zahrabaná v sedimentu, kde se živí mlži, kraby, krevetami či jinými rybami
- pro účely práce bylo během jara a léta uloveno 44 exemplářů žabohlavce ze dvou lokalit uvnitř estuária řeky Tajo. Z těchto lokalit bylo zároveň odebráno 17 vzorků po 3 opakováních.
- odlov a odběry vzorků byly provedeny ve dvou lokalitách v estuáriu řeky Tajo - v zálivu Seixal a z vod okolo Almady (viz Příloha 1)
- spektrofotometrická analýza ukázala značné rozdíly v koncentraci těžkých kovů v oblastech zálivu Seixal a Almady, což odráží intenzitu místních antropogenních tlaků
- srovnání koncentrací těžkých kovů v zkoumaných sedimentech řeky Tajo s obvyklými koncentracemi ve svrchní zemské kůře ukázalo, že vody kolem Almady jsou relativně nedotčené, ale hodnoty v zálivu Seixal potvrdily významný vliv lidské činnosti
- srovnání hodnot koncentrací těžkých kovů (Cd, Co, Cr, Cu, Ni, Pb, Zn) v játrech samců a samic žabohlavců ukázalo významné rozdíly
- bioakumulační potenciál jater je významně ovlivněn fyziologií rozmnožování v průběhu sezóny. Koncentrace látek v játrech nereflektuje stav okolního prostředí, ale homeostatické procesy uvnitř organismu
- svalovina žabohlavců se ukázala jako spolehlivý indikátor kontaminace sedimentů těžkými kovy
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
