Využití indikátorů EPI (Environmental Performace Indicator) v průmyslové praxi
Přesně změřit vlastní dopad na životní prostředí je jedním z klíčových problémů, které musí velké společnosti ve vztahu k veřejnosti i státní administrativě řešit. Problém však není jen v prostém zhodnocení pozitivních/negativních dopadů, ale ve výběru vhodných indikátorů. Tyto indikátory, označované jako EPI (environmental performance indicator) se však mohou lišit podle zaměření toho kterého průmyslového sektoru. Autoři se v této studii zaměřili na vyhodnocení jednotlivých relevantních EPI pro jednotlivé segmenty průmyslové výroby, přičemž vycházeli z definic a databází GRI (Global Reporting Initiative). Aplikace tohoto přístupu byla vyhodnocena na vzorku 149 průmyslových brazilských společností.
Výsledky potvrzují že vyšší míra využití EPI se podílí na preciznějších a přímo zaměřených opatřeních u konkrétních aktivit, a tím zvyšují (přes EM) konkurenceschopnost společnosti.
Trend doby velí průmyslovým společnostem, aby se přizpůsobili modelu udržitelné výroby a s ohledem na to nastavili i svá managementový opatření. Proces tohoto přechodu je směrován politickými, ekonomickými i sociálními okolnostmi. Společnosti chtějí zaujmout „enviromnetal friendly“ postoj, ale existuje jen velmi málo odpovídajících indikátorů, které jim pomohou odhalit, co přesně je zapotřebí zlepšit, a zda jednají v souladu s tímto trendem.
Pro nastavení optimálního přístupu je zapotřebí nejprve správně definovat EPI. Autoři doporučují vyhodnocení čtyř charakteristických typů EPI 1) v závislosti na „materiálových a energetických tocích“ 2) indikátory související s teritoriálním vymezením a na-dimenzováním 3) indikátory vyhodnocení životního cyklu 4) indikátory rizikových faktorů.
Na podobném principu funguje i dotazník EBEB (2001), environmentální barometr evropského obchodu (Environmental Barometer European Assessment), který člení jednotlivé podbody enviro-agendy do sedmi oddílů: zadávání veřejných zakázek, akce enviro-managementu (EM), samostatný enviro-management oblasti produkt/trh, integrace EM, EM a export, vnitřní překážky, vnější překážky a jejich efekt na EM společnosti.
Podobně pak funguje idea TBL domén (dimenzí), kde jsou vyhodnocovány ve vztahu k životnímu prostředí jednotlivé oblasti působnosti společnosti – ekonomické, společenské – podle indikátorů životního prostředí – materiálová spotřeba, spotřeba energií a vyhodnocení dopadů lokálních, regionálních i globálních
Z hlediska metodologických aspektů je také nezbytné vyhodnotit velikost společnosti. Jednotlivé indikátory ale mohou být využívány i v rámci různých měřítek (jednotlivá oddělení, divize, úseky společnosti).
Hypotéza autorů, že větší společnosti budou mít propracovanější systém indikátorů EPI než malé společnosti se potvrdila, zejména v oblasti hospodaření s vodou, energií či materiály.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
