Využití ekonomického vyčíslení hodnoty zelené infrastruktury k získání podpory veřejnosti

Autoři popisují model vyčíslení přínosu zelené infrastruktury – cyklostezky - v ekonomických termínech (zhodnocení náklady/přínosy, multiplier analyses) jako cesty k prosazení a zvýšení veřejné odpory investic do zeleně ve městech.

Využitelné výstupy: 

Výběr podkladů pro monetizaci (a selekci nákladů a přínosů) vycházel z investiční ceny projektů (snadno dohledatelný zdroj informace, uváděný jako běžná součást rozvojových projektů). Nepřímé výstupy investic byly vypočteny s využitím oficiálních I/O tabulek, platných pro daný region. Procesní překážky REB (regional excess burden) vycházely z nepřímých nákladů spojených se zdaněním a náklady na procesní zpracování investice.
 
Náklady na údržbu projektu byly odvozeny z konkrétní provozní příručky (v případě stavby cyklostezky se jednalo o Decree on Mobility). Vyčíslen byl i přínos zapojení (regionální) pracovní síly pro výstavbu a údržbu. Součástí tohoto přínosu je jak přímé zvýšení platu určité skupiny, tak i zvýšení ekonomické aktivity v regionu.
 
Regionální cena změny využití krajiny – v případě cyklostezky znamená změna land use na zastavěné ploše pokles výnosu pro zemědělce, ale protože byli kompenzování je ztráta rovna 0.
 
Komplexní vyhodnocení je ale složitější a vychází z bonity půdy, pěstované plodiny a průměrné tržní ceny.
 
Započtení ceny „nedopravování se autem“ – odvozeno z nákladů na provoz osobního auta (0,34 Є/km) a provoz kola (0,046 Є/km). Vyčíslena byla i průměrná denní vzdálenost najetá cyklisty (na 220 pracovních dnů 11,8 km), plus korekce (dána lidmi cestujícími MHD a tedy nevyužívajícími cyklostezky ani osobní vozy).
 
Regionální rekreační benefity – odvozené z nákladů na parkování, půjčoven kol, oprav a servisů, úspor PHM a také průměrné útraty cykloturisty (10,94 Є na osobu).
 
Zdravotní přínos cyklistiky jako sportu (o 40 % nižší šance úmrtí v nízkém věku, v národním měřítku pak snížení o 1,5 % nákladů na zdravotní péči). Zvýší se rovněž bezpečnost přepravy (započtení pojistných náhrad, a škod na majetku).
 
Efekty na životní prostředí – zelená infrastruktura se vyznačuje řadou diverzifikovaných efektů (od produkce po regulaci), ale je těžké jejich přímou hodnotu odvodit (a proto není započítána). Obecně ale investice do cyklostezky vyústí ve snížení emisí oxidu uhličitého v okolí, snížení koncentrace PM10, vyšší účinnost zachytávání prachu, atd. Záleží ale na typu a věku výsadby. Např. při 11,5 hektarech vysazené zeleně připadá na kilometr 22 kg zachycených PM10 a 205 kg oxidů dusíku.
 
Problematické je vypočtení časového horizontu – vztažení projektu k platnosti/funkci jednotlivých charakteristických rysů zelené infrastruktury (meziroční odpočet se pohybuje mezi 2-7 %), s různou dobou návratnosti investice.
 
Obecně je těžké vyčíslit jednotlivé komponenty projektu městské zeleně či infrastruktury a každý další započítaný prvek je spojen s odlišnými problémy. Limitujícím znakem všech je ale nedostatek dostupných dat, metodologie výpočtu přínosů/nákladů (vychází i z jejich kombinované povahy: využitelné, nevyužitelné, investiční). Výstupy navíc mohou být zkresleny – v případě začlenění více pozitivních vlivů (například přítomnost cyklostezky ovlivňující snižování stresu, zlepšení emočních projevů) vychází mnohem pozitivněji.
 

Grafické přílohy: 
Využití ekonomického vyčíslení hodnoty zelené infrastruktury k získání podpory veřejnosti
Využití ekonomického vyčíslení hodnoty zelené infrastruktury k získání podpory veřejnosti
Využití ekonomického vyčíslení hodnoty zelené infrastruktury k získání podpory veřejnosti
Zdroj: 
Vandermeulen, V., Verspecht, A., Vermeire, B., Van Huylenbroecka, G., Gellyncka, X., The use of economic valuation to create public support for green infrastructure investments in urban areas, Landscape and Urban Planning 103 (2011), pp.: 198– 206
Zadal: 
Radomír Dohnal