Vysvětluje vokalizace a strava ptáků jejich citlivost vůči antropogennímu hluku?
Lidmi indukovaná změna hlukového pozadí lokalit ovlivňuje řadu životně důležitých funkcí u ptáků, například komunikaci či detekci kořisti. Autor se soustředí na dopady zvýšeného hlukového pozadí na 308 populací 183 ptačích druhů ze 14 lokalit v Evropě, Severní Americe a Karibiku.
Ptáci sledovaných populací a druhů se nenáhodně snažili vyhýbat hlučným oblastem, ale v rámci jednotlivých druhů zde byla určitá habitat-druhová specifika (jež vysvětlovala různá vokální frekvence, velikost těla, umístění hnízda).
Vztah mezi citlivostí na hluk a prediktivními rysy má pravděpodobně jen málo společného s fylogenetickou strukturou.
Obecně – druhy s nízkofrekvenční vokalizací (tj. ty více spektrálně přehlušované) se více hlučným oblastem vyhýbají spíš, než druhy vokalizující na vyšší frekvenci.
Hmyzožravé druhy (a další druhy navázané na lov živočišné složky potravy) byly vůči antropogennímu hluku citlivější.
Společně tedy výsledky poukazují na to, že antropogenní hluk je velmi intenzivním senzorickým polutantem, který dokáže ptačí komunikace nenáhodně narušit (ať už ve fázi vysílání, příjmu a odpovědi vůči akustickému signálu).
Mezi silně podporované modely patřila pouze „maximální frekvence“, „výběr složení potravy“ a „výběr lokace ke sběru potravy“ (průměrné skóre důležitosti od 0,69 do 0,95).
Druhy konzumující rostlinnou potravou jsou méně citlivé vůči hluku, než ty které částečně nebo zcela závisí při hledání potravy na jejích akustických projevech (tj. lov hmyzu, hlodavců). Stejně tak citlivější jsou ty druhy, které potravu vyhledávají pod zemí, než nad zemí.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
