Vyčíslení úspor ve zdravotnictví při různém nastavení intenzity ochrany ovzduší
Autoři vypracovali jednoduché vyčíslení úspor, zisku, či ztrát plynoucích z důsledků přijetí různě intenzivních opatření v ochraně ovzduší nad Evropou. Konkrétně se zaměřili na důsledky snížení koncentrace prachových polétavých částic PM 2,5 a hladiny ozonu v ovzduší.
Analýzy potvrdily, že posílení stávající politiky ochrany ovzduší by dokázalo efektivně snížit zdravotní rizika plynoucí z PM 2,5 a ozonu. Ke snížení koncentrace sledovaných částic by však v delším časovém horizontu (do roku 2050) došlo stejně. Jako přidružené výhody zesílení stávajících opatření se ale jeví především snížení dopadů klimatických změn a zlepšení zdravotního stavu obyvatel.
Autoři vyhodnotili využitelnost měrných postupů, užitých při kvantifikaci mortality vyplývající ze znečištěného ovzduší. Srovnali celkovou předpokládanou délku života jako celé číslo zkrácené o počet let v důsledku expozice znečištěnému ovzduší (YOLL) ve vztahu k průměrné hodnotě roku života (VOLY) a statisticky odvozené hodnotě vyjádřené jako roční počet úmrtí a předčasných úmrtí (VSL).
Zapracován byl scénář REF – situace v roce 2050 bez opatření vztažených ke klimatickým změnám a scénář MIT, vedený jako model s ambiciózní politikou ochrany ovzduší a zaměřený proti klimatickým změnám. Při obou došlo v delším časovém horizontu ke snížení PM 2,5 (v průměru o 68 % oproti hodnotám z roku 2005). Důvodem je snížení koncentrace polutantů v ovzduší v důsledku poklesu zájmu o spalovací motory a snížení počtu zdrojů znečištění.
Opatření na zmírnění dopadů klimatických změn jsou primárně zacílena na snižování uhlíkových emisí, ale často také pomáhají redukovat další polutanty – oxidy dusíku, síry, NMVOC´s. Opatření namířená k širšímu zapracování zelených technologií, energetické efektivitě a úspornosti tak nepřímo přispívají i k zlepšení stavu ovzduší.
V případě scénáře REF ovlivňuje kvalita ovzduší negativně YOLL 4,6 milionů obyvatel v roce 2005 a milion v roce 2050. V případě zapracování ambicióznějších cílů (MIT) je to v roce 2050 0,3 milionu obyvatel.
Podobné uspořádání a vývoj se odráží i u ozonu, kde ale mezi lety 2005-2050 dochází k mírnému zvýšení (o 1%), v důsledku globálního působení, neomezeného hranicemi EU. Nastavené ambiciózní cíle a opatření výrazně snižují počet předčasných úmrtí z ozonu, ze 48 000 (REF) na 7000 (MIT).
Zavedení důslednější legislativy v referenčním scénáři snižuje náklady spojené s poškozením zdraví přibližně z 367 miliard (v roce 2005) na 90 miliard (v roce 2050). Přesun k ambicióznějším záměrům v případě MIT pak redukuje náklady o 62 miliard, přibližně na částku 28 miliard (což je spojeno i s benefity pro boj proti klimatu, snížení dopadů o 69 %).
Mezi poškození zdraví vyplývající z dlouhodobé expozice PM 2,5 se řadí chronická mortalita (65%), chronická bronchitida (13 %), či omezení pracovní aktivity v důsledku zvýšené nemocnosti (10%).
Náklady pro zdravotnictví, plynoucí ze zvýšené nemocnosti obyvatel v důsledku dlouhodobé expozice znečištěnému ovzduší – vztažené čistě k ozonu - činí 7% v rámci REF (v roce 2050) a 3% v rámci MIT.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
