Výběr živných rostlin u hnědáska jitrocelového

Většina herbivorního hmyzu je vybíravá, co se týče míst, kam klást vajíčka, a to jak mezi druhy rostlin, tak mezi jedinci u konkrétního druhu rostliny. V této studii byl sledován biotop a živná rostlina hnědáska jitrocelového v jihozápadním Finsku. Ve více evropských zemích došlo v poslední době k dramatickému ústupu početnosti tohoto druhu. V jižním Finsku je hnědásek jitrocelový běžným druhem a jeho populace nejsou na ústupu.
Celkem bylo zaznamenáno 141 jedinců hnědáska jitrocelového během šesti týdnů sledování. Populační hustota byla nejvyšší na suchých loukách, hnědásci se ale vyskytovali i na mezofilních loukách, na druhově bohatých silničních lemech, lesních a polních okrajích. Motýli byli nejčastěji pozorováni v částech transektu, kde se hojně vyskytovaly rozrazil rezekvítek, rozrazil klasnatý a jitrocel kopinatý, živné rostliny hnědáska. Biotop ve sledované oblasti se lišil od biotopu v ostatních oblastech Finska, kde hnědásci obývají především světlejší lesní porosty. Relativní početnost hnědáska na sledované lokalitě odráží adaptaci na místní podmínky a na historii využívání krajiny s komplexy menších luk.
Během experimentálního sledování kladení vajec byla zjištěna ovipozice přednostně na rozrazilu rezekvítku, rozrazilu klasnatém a jitrocelu kopinatém, tj. lučních druzích. Kladení vajíček se třikrát častěji odehrávalo na holých plochách než na plochách se zapojenou vegetací. Nebyl zaznamenán rozdíl při kladení mezi souvislými porosty s jednou živnou rostlinou a smíšenými porosty. Všechny zjištěné živné rostliny obsahují iridoidní glykosidy (IG). Tyto látky nejsou pro housenky škodlivé, naopak, mohou je používat jako obranu proti predátorům. V této studii ale nebyla zjištěna preference rostlin s vyšším obsahem IG. Počet vajíček ve snůšce byl značně proměnlivý, ovšem nikoli v souvislosti s živnými rostlinami, s výjimkou černýše lučního, u kterého byly zjištěny významně vyšší snůšky než u ostatních druhů. Byla ale zjištěna korelace mezi počtem vajíček ve snůšce a obsahem IG, u některých rostlinných druhů. U experimentu provedeného s larvami bylo zjištěno, že většina poskytnutých rostlin byla stejně vhodná pro vývoj housenek hnědáska (výjimkou byl rozrazil lékařský, který byl nejméně vhodný pro vývoj larev a kterému se motýli při ovipozici vyhýbali). Nejrychlejší vývoj housenek byl zaznamenán na černýši hajním, který není běžně uváděn jako živná rostlina. Bylo tedy zjištěno, že se housenky mohou živit i mnoha jinými rostlinami, než na které kladou dospělci vajíčka. Spektrum živných rostlin u hnědáska jitrocelového je tedy širší, než bylo doposud uváděno.