Výběr mikrostanoviště u ouklejky pruhované a sympatricky se vyskytujících druhů ryb

Ouklejka pruhovaná je reofilním druhem citlivým na změny ve strukturální rozmanitosti koryta. Ohrožení jejích místních populací spočívá v regulacích úseků řek. Cílem této studie bylo zjistit mikrostanovištní nároky ouklejky a tří doprovázejících druhů ve třech vodních tocích na Slovensku – Rudava (přítok Moravy), Turiec a Vlára (oba přítok Váhu). Údaje o výskytu ryb  byly zjišťovány elektrolovem na nahodile vybraných říčních profilech. Na každém bodu bylo měřeno 12 proměnných prostředí: vzdálenost od břehu, hloubka, sklonitost, typ substrátu, vegetace, převislé větve, kořeny stromů, stojaté vody se zpětným prouděním, zastínění a rychlost toku.
Celkem bylo zjištěno 5843 jedinců 26 druhů ryb. Nejpočetnější byl váčkový plůdek a juvenilní jedinci ouklejky a juvenilní jedinci střevle. Nejvyšší tendence se sdružovat byla pozorována u váčkového plůdku a u juvenilních jedinců. Na Rudavě byla rychlost toku faktorem, který nejvýznamněji určoval početnost ryb, na Turci hloubka vody a ve Vláře substrát a hloubka vody.
Populace ouklejky na Slovensku se nacházejí přibližně uprostřed areálu rozšíření. Tři sledované úseky podhorských řek představují přechod mezi lipanovým a parmovým pásmem, kde bývá početnost ouklejky nejvyšší. Na všech třech tocích byly nejdůležitějšími faktory charakter substrátu, rychlost toku a hloubka vody. Mezi jednotlivými věkovými třídami byla zjištěna stálost ve využívání stanovišť pouze u řeky Rudavy, nikoli u Turce a Vláry. Mladé ouklejky preferovaly úseky s pomaleji proudící vodou na Turci a Vláře. Byly ale rovněž pozorovány pohyby ouklejek mezi úseky s pomaleji a rychleji proudící vodou. Nicméně, posun v upřednostnění směrem k rychleji tekoucím vodám se zdá být typickým pro raný vývoj ouklejek. Výskyt mladých ouklejek byl spjat s výskytem střevle, hrouzka obecného a jelce tlouště. Pro tohoroční ouklejky jsou obzvláště významné proudné úseky s rozkládajícími se zbytky dřeva, zatímco se vyhýbají stojatým eutrofizovaným úsekům. Úseky s mrtvým dřevem jsou často proudné a ouklejky je běžně sdílí s hrouzkem a střevlí, které vykazují podobné preference. Neúměrně vysoké využívání hlubších vod vzrůstalo u ouklejky s věkem, rovněž tak u hrouzka a parmy. Využívání substrátu u ouklejky bylo rozmanité v porovnání s výraznou preferencí písčitých substrátů u hrouzka a preferencí valounů u vranky. Na přítomnost vodní vegetace reagovala ouklejka u každého ze sledovaných toků odlišně. Na Rudavě vodní vegetace v podstatě neexistuje, na Turci se vztah u jednotlivých věkových tříd pohyboval od nevýznamné preference po nevýznamné vyhýbání se; až u šestiletých jedinců byla zjištěna preference pro úseky bez vegetace. Na Vláře ouklejky preferovaly úseky s vegetací do jednoho roku věku. Z dat vyplývá, že početnost ouklejky v těchto tří slovenských řekách je vysoká a rozmístění jedinců je podobné jako v jiných studiích.
Ouklejka je citlivá na změny v kvalitě vody a v charakteru toku. Budoucí charakter toku by měl spočívat ve zlepšení současné situace, zejména v obnovení přirozených heterogenních úseků toku, které byly ovlivněny regulací. Úsilí by mělo být směřováno na toky se současným výskytem ouklejky, a to jak na toky, kde je ouklejka ohrožena, tak na toky, kde prospívá, ale kde by mohla být situace zlepšena. Vzhledem k sympatrickému výskytu ouklejky s druhy ohroženými na evropské úrovni (vranka obecná, sekavec Cobitis taenia, mihule ukrajinská, mník jednovousý) navrhují autoři druh zařadit při budoucí revizi do přílohy II směrnice EU o stanovištích.