Výběr habitatu slepic tetřívka s mláďaty ovlivněný nutností ukrývat se před predátory
Ačkoli na zdroje potravy pro kuřata tetřívků jsou otevřené luční habitaty nejvhodnější, není zde dostatek úkrytů před predátory. A tak samice s mláďaty raději obývají na potravu chudší prostředí s výskytem křovin a občasnými stromy. Z hlediska managementu vhodného pro tetřívky je tedy potřeba vyhýbat se otevřeným, velkoplošným pastvinám, ale spíše preferovat mozaikovitou krajinu, kde se vyskytují jak luční porosty, tak křoviny a občas nějaký jehličnan.
Pro kuřata tetřívků je důležité jak množství hmyzu, které slouží mláďatům jako potrava, tak možnost ukrýt se před predátory. Jak tyto dva jevy působí navzájem zkoumali výzkumníci v letech 2004 – 2007 v centrálních a jižních Alpách. Sledovali vysílačkami označené slípky tetřívků i s jejich snůškami a porovnávali, zda se vyskytují tam, kde je i nejvíce hmyzu (jeho množství bylo určeno na základě pozemních pastí a světelného lapače v inkriminované době).
Jak se ukázalo, téměř všechny slípky, které úspěšně vyvedly svá mláďata, preferovaly travnaté habitaty s křovinami (hlavně vřesovců, které poskytují potravu odrostlejším kuřatům) a s roztroušenými stromy, ačkoli množství hmyzu se tam nelišilo od většiny jiných typů habitatů. Naopak největší biomasa hmyzu byla zjištěna na lukách a travnatých habitatech s křovinami. Zde ale ani jedna ze sledovaných rodinek nepřežila do doby, kdy se mláďata osamostatňují. Je tedy vidět, že úspěšné slepice tetřívků nevyhledávají místa, která jsou nejhojnější na potravu, ale ta, kde mají dostatek úkrytů před predátory.. I z tohoto hlediska by mohlo být pro tetřívka fatální současné rychlé šíření olše alpskou přírodou, kde zarůstá opuštěnou zemědělskou půdu, a jejíž porosty jsou extrémně chudé na hmyz.
Ochranáři by se tedy měli pro zachování populací tetřívka a vhodných podmínek pro jeho rozmnožování zaměřit na udržování mozaiky vřesovcových keřů s trsy travina s volně rozesetými mladými i dospělými stromy. Toto prostředí je v současných Alpách, stejně jako v ČR, ohroženo tím, jak půdu opouštějí statkáři a s nimi i jejich tradiční management krajiny, a opuštěné plochy opět zarůstají. Bude tedy třeba obnovovat pastviny s pásy dřevin namísto velkých travnatých ploch. Jedním ze způsobů by mohlo být znovuzavedení pastvy krav a kozí, které dokáží v dlouhém horizontu redukovat nárůst dřevin a vřesovců.
Pokud tetřívek skutečně hraje roli deštníkového druhu (což ještě není zcela spolehlivě prokázáno), mohl by takovýto přístup zachránit celé společenstvo.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
