Výběr biotopu u vodních ptáků na rybnících se strukturovanou rybí obsádkou

Ryby mohou významně ovlivnit využívání biotopů ptáky, jednak coby kořist, jednak jako konkurenční druhy ve využívání zdrojů. Rybí společenstva jsou obvykle výrazně strukturovaná vzhledem k velikosti, nicméně dopad na ptačí společenstva zůstává neznámý. V této studii zkoumali autoři vliv velikostních kategorií kapra obecného (Cyprinus carpio) s dalšími biotickými a abiotickými charakteristikami rybníků na hnízdění vodních ptáků na polopřirozených rybnících, kde byly chovány různé obsádky. Věk ryb odpovídal velikostním skupinám. Věk ryb, jejich celková biomasa, početnost obojživelníků a bezobratlých a vzplývavá vegetace nejlépe vysvětlily rozdíly v populační hustotě ptáků mezi rybníky. Početnost živočišné kořisti (jiné než rybí, tj. larvy obojživelníků a bezobratlí) poklesla s rostoucím věkem kapra. Populační hustoty kachen a malých potápek byly silně negativně korelovány s věkem/velikostí ryb. Největší z potápek, potápka roháč (Podiceps cristatus) byla jediným druhem, který preferoval rybníky se středně velkými rybami a jeho výskyt byl pozitivně spjat s celkovou rybí biomasou. Výběr biotopu u bukačů a většiny chřástalovitých byl namísto toho silně ovlivněn pokryvností litorální vegetace.
Z výsledků vyplývá, že vodní ptáci si vybírali prostředí podle dvou klíčů, ačkoli některé preferované proměnné prostředí byly společné oběma skupinám. Výskyt kachen a potápek byl nejvíce ovlivněn dostupností potravy (věk ryb a jejich hustota, početnost obojživelníků a bezobratlých). Bukači a chřástalovití byli pozitivně ovlivněny výskytem litorální vegetace, které slouží jako úkryt, hnízdní biotop i potravní biotop, ale jejich výskyt nebyl korelován s výskytem věkové struktury ryb. Výjimkou byla lyska černá, jejíž výskyt závisel na indexech dostupnosti kořisti. Věk/velikost kapra významně ovlivnila početnosti bezobratlých a obojživelníků. Potenciál predace resp. konkurence ryb byl rozhodujícím faktorem ovlivňujícím výskyt kachen a potápek. Mladé kachny a potápky malé a rudokrké se živí z velké části bezobratlými a larvami obojživelníků. Proto se tito ptáci mohou vyhýbat rybníkům s vyššími velikostními kategoriemi kaprů. Potápka roháč se ukázala jako nejméně závislá na vodní vegetaci, protože dokáže lovit na otevřených plochách a k hnízdění jí stačí spoře porostlé plochy. Vzhledem k tomu, že biomasa kaprů K1 a K2 byla podobná, a rozdíly v ptačích společenstvech mezi oběma typy rybníků byly výrazné, lze tento rozdíl vysvětlit vlivem velikosti ryby než hustotou obsádky.
Individuální velikost ryb a faktory, které spolupůsobí s velikostní strukturou rybích populací, jako je početnost obojživelníků a bezobratlých a vodní průhlednost, mohou významně ovlivnit rozšíření významné části ptačího společenstva. Naopak, druhy ptáků silně spjaté s litorální vegetací reagovaly na velikostní kategorie ryb a jejich hustotu málo.
Z hlediska managementu představují rozsáhlé rybníky zarostlé litorální vegetací s nižšími velikostními kategoriemi ryb vhodný biotop pro výskyt nejvíce druhů vodních ptáků. Nicméně, i rybníky s většími velikostními kategoriemi ryb mohou být biotopem více druhů vodních ptáků za předpokladu, že zůstane zachováno dostatečně rozsáhlé litorální pásmo.