Vliv změn abiotických podmínek na rybí společenstvo nížinného toku

Úseky řek pod přehradními nádržemi v České republice, často charakterizované jako pstruhová pásma, jsou relativně dobře prozkoumány. Řeka Dyje byla sledována v 50. letech a na přelomu století několika autory. Žádná studie nebyla dosud provedena na úseku mezi Znojmem a Novými Mlýny. Cílem studie bylo vyhodnotit změny ve složení rybího společenstva mezi 50. lety minulého století a současností a posoudit vliv změny abiotických podmínek (mj. výstavba přehrady) na rybí společenstvo. Průzkum byl založen na opakovaném elektrolovu na dvou lokalitách (Tašvice, Dyjákovice). Z parametrů prostředí byly sledovány: teplota, nasycení kyslíkem, pH, vodivost, rychlost toku, průtok, amoniak, dusičnany, dusitany, obsah fosforu, ortofosfát, organický uhlík, CHSK, BSK.
Ichtyologický průzkum potvrdil 17 druhů ryb. Diverzita, abundance a biomasa byly vyšší na lokalitě Tasovice. Nejpočetnějšími druhy v Tasovicích byly parma obecná (Barbus barbus), jelec tloušť (Squalius cephalus), jelec proudník (Leuciscus leuciscus) a hrouzek (Gobio sp.), které tvořily více než tři čtvrtiny všech jedinců. V Dyjákovicích byly dominantní pouze tři druhy – jelec tloušť, plotice obecná (Rutilus rutilus) a hrouzek. Kanonická analýza odhalila, že rybí společenstva byla významně ovlivněna vzdáleností od přehradní nádrže a průtokem. Výskyt hrouzka a tlouště nebyl ovlivněn těmito faktory, zatímco ostatní druhy byly rozšířeny pod vlivem těchto faktorů. Štika obecná, plotice, cejn velký, hořavka duhová, střevlička východní, jelec jesen, hlavačka mramorovaná a úhoř obecný nalézaly optimální podmínky dále od nádrže, kde byl nižší průtok. Jelec proudník, pstruh duhový, lipan podhorní a ouklejka pruhovaná se vyskytovaly při vyšších průtocích blíže k přehradě.
Zatímco lokalita Tašvice se vyznačovala vysokými průtoky a vysokou rychlostí toku, lokalita Dyjákovice byla charakterizována vysokou mírou vodivosti. Tyto faktory nejvíce určovaly strukturu rybího společenstva. Pokles průtoku ve vzdálenosti 31 km od přehrady byl vyšší, než se očekávalo. Příčinou je odběr vody pro zavlažování okolních zemědělských pozemků. Průtok měřený v Dyjákovicích v červnu a červenci dosahoval 14%, resp. 19% průměrného ročního průtoku. Takovéto podmínky jsou pro uchování ekologického stavu řeky zcela neuspokojivé. Dlouhodobé kriticky nízké průtoky jsou spojeny s migrací dospělých ryb do hlubších tůní a se zvýšenou mortalitou juvenilních jedinců. Takovéto podmínky podstatně znevýhodňují náročnější druhy, jako jsou lososovité ryby, ostroretka stěhovavá a parma v porovnání s tolerantnějšími a více rozšířenými druhy jako jsou plotice, tloušť a hrouzek. Rovněž je v takových podmínkách očekáván pokles druhové rozmanitosti a vyrovnanosti. Saprobní index se pohyboval na obou lokalitách mezi 1,7 – 1,8, což značí lepší beta mezosaprobitu. Znečištění tedy nebylo faktorem, který by ovlivňoval složení místních rybích společenstev. V porovnání s 50. lety, tj. před výstavbou přehradní nádrže, došlo k poklesu počtu druhů. Dříve se vyskytovala podoustev říční, ostroretka stěhovavá a mník jednovousý. Naopak, nově byla zjištěna hlavačka mramorovaná, invazní druh, šířící se z Dunaje. Fragmentace řeky, způsobená výstavbou přehrady, je patrně hlavním faktorem zodpovědným za vymizení ostroretky.
Očekávané rozdíly v teplotě mezi lokalitami nebyly zjištěny. Rovněž kvalita vody byla dostatečně vysoká, aby umožnila výskyt i náročným lososovitým rybám.
Změny v hydrologickém režimu a ztráta konektivity řeky Dyje, ovlivněné výstavbou přehradní nádrže a zavlažováním zemědělských pozemků, vedly k dramatickým změnám ve složení rybího společenstva a k vymizení ostroretky stěhovavé, která zde v minulosti hojně vyskytovala.