Vliv zemědělského hospodaření na společenstva vážek

Tato studie představuje výsledky rozsáhlého průzkumu exuvií a dospělců vážek v nížinné zemědělské krajině. Cílem studie bylo určit, v jakém měřítku nejvíce ovlivňují krajinné faktory druhovou pestrost vážek, testovat, jestli přítomnost dalších vodních ploch ovlivňuje druhovou pestrost, testovat, jestli některé typy využití krajiny ovlivňují druhovou pestrost a navrhnout doporučení pro ochranu vážek v zemědělské krajině. Vážky a proměnné prostředí byly studovány na 29 rybnících ve Velké Británii.
Druhová pestrost dospělců a exuvií anisopter byla více ovlivněna proměnnými v širším měřítku (1600 m) než u zygopter (100/400 m). Současné strategie ochrany vážek - zaměření pozornosti na kvalitu rybníka a jeho bezprostředního okolí - jsou pravděpodobně právě proto příznivé zejména pro zástupce zygopter. Je i jednodušší se zaměřit na ovlivnění malé rozlohy povodí rybníka než na krajinnou strukturu.
Počet krajinných proměnných ovlivňujících exuvie byl vyšší než těch ovlivňujících dospělce. Přítomnost exuvií, které značí dokončení alespoň jednoho životního cyklu, je měřítkem kvality krajiny. Ačkoliv může být kvalita krajiny pro rozptyl dospělců stěžejní, trvá toto stadium jen několik týdnů a požadavky pro vyvýšená místa a lov hmyzu mohou být lehce splněny.
Počet exuvií koreloval pozitivně s komplexnějšími agro-environmentálními programy typu Higher Level Scheme, ve kterých je mj. podporována tvorba extenzivních rybníků. Naopak, počet exuvií koreloval negativně se základními typy AEP (Entry Level Scheme). Předpisy týkající se hospodaření na lukách v tomto schématu byly vytvořeny pro potřeby ochrany ptáků a mohou být nevhodné pro další skupiny, jako jsou vážky.
Ochranné pruhy nesečených lad okolo rybníka zvýšily druhovou pestrost exuvií i dospělců. Jejich příznivý účinek může být způsoben snížením povrchového odtoku a poskytováním vyvýšených míst. Pruhy lad, které nebyly po celém obvodu rybníka, nevedly u zygopter ke zvýšení druhové pestrosti. To potvrzuje předchozí zjištění, že zástupci zygopter jsou více závislí na maloplošných krajinných prvcích než anisoptera.
Ze studie nevyplynul pozitivní vztah mezi počtem rybníků a druhovou pestrostí. Vysvětlením může být, že není ani tak podstatný samotný počet rybníků jako počet kvalitních rybníků. Na druhou stranu, rozsah vodních ploch do vzdálenosti 1600 m od rybníka pozitivně ovlivnil druhovou pestrost u exuvií, zvláště u zygopter. Pozitivní korelace s větším zastoupením vodních ploch v širším měřítku u zygopter zdůrazňuje jejich potřebu konektivity vodních ploch.
Druhová pestrost vážek je ovlivněna využitím krajiny v různých měřítcích. AEP mohou hrát významnou roli, pokud jsou u nich podporována opatření ve prospěch rybníků. Aby mohlo být zajištěno vytvoření lokalit s vysokou biodiverzitou, měla by být zaměřena na specifická území. Opatření v krajinném měřítku i specifická opatření na rybnících v zemědělské krajině by měla podpořit populace vážek bez ohledu na jejich mobilitu a životní historii.