Vliv vzdálenosti zdrojů na úspěšnost opylení rostlin v otevřené zemědělské krajině
Tok genů (gene flow) je intenzivně studován v souvislosti s vývojovou a konzervační genetikou. V současnosti lze tok genů odhadnout přímo změřením vzdálenosti mezi květy, které opylovači navštíví nebo sledováním pohybu pylu nebo semen. Zájem o studie zaměřené na geny šířenými pylem roste s pěstováním geneticky modifikovaných rostlin. Plochy pěstované GM řepky olejné Brassica napus (L. ) se v roce 2009 pohybovaly kolem 6,4 mil. ha. Její pěstování může mít významný vliv na životní prostředí díky neregulovanému toku genů, což by mohlo následovně vést ke: křížení mezi GM řepkou a jejími plevelnými příbuznými, a nebo tvorbě perzistentní zásoby semen tvořící problém v případě koexistence a pěstování konvenčních hybridů řepek. V současné době se toto řeší praktickými opatřeními v podobě izolačních vzdáleností, seskupování polí anebo opožděnými termíny výsevu. Řepka olejná se řadí mezi samosprašné rostliny, k jejímu opylení však velkou měrou přispívají opylovači. Přenos pylu pomocí opylovačů je pak v případě GM kultur významným elementem v šíření genů za hranice přirozené schopnosti pylu šířit se. Cílem následující studie bylo posoudit rozsah šíření pylu v otevřené zemědělské krajině a určit faktory, které by mohly ovlivňovat rozptyl pylu v okolí v závislosti na druhu opylovače, přírodních faktorech (počasí a kvetení), velikosti těla opylovače a vzdálenosti od zdroje pylu.
Pokus probíhal v okolí Selommes (Francie) na plochách osetých konvečními hybridy ozimé řepky. Kromě tohoto byly zřízeny odchytové body tvořené čtyřmi rostlinami male-sterile řepky v šesti vzdálenostech od polí s řepkou (10, 20, 55, 150, 400 a 1100 m). Hmyz odchycený na těchto rostlinách byl přenesen do skleníku s izolovanými rostlinami řepky, kde následně proběhlo opylení. Podle úspěšnosti opylení se pak odvozovala schopnost přenosu pylu u všech šesti navržených vzdáleností.
Výsledky ukázaly, že mezi druhy hmyzu přenášejícími pyl řepky existují velké rozdíly. Blýskáček řepkový se jako významný přenašeč nepotvrdil. Regresní analýza úspěšnosti tvorby semen potvrdila, že s klesající vzdáleností od zdroje se zvyšuje šance na úspěšné opylení. Mimo jiné se na úspěchu podílejí i faktory jako velikost těla opylovače a průměrné denní teploty. Úspěch opylení nebyl ovlivněn druhem opylovače. Tvorba semen, a to jak predikovaná, tak skutečná, byla téměř nulová u květů opylovaných velkými včelami odchycenými ve vzdálenosti vyšší než 1100 metrů od nejbližšího pole s řepkou. Tato studie jasně dokládá, že celá řada hmyzu může přenášet životaschopná pylová zrna mezi rostlinami řepky na velké vzdálenosti. Avšak pouze 39,4 % z tohoto hmyzu pyl řepky neslo. Tyto výsledky poskytují cenné údaje pro zlepšení modelů rozptylu pylu u hmyzosnubných rostlin v širším měřítku. Modely jsou nezbytné při tvorbě plánu krajinného managementu zaměřeného na snížení nebezpečí šíření pylu z GM plodin na jejich volně rostoucí a konvenčně pěstované příbuzné druhy.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
