Vliv výšky vodní hladiny na počty hnízdících čápů bílých a jejich produktivitu
Článek se zabývá početními stavy a hnízdní úspěšností čápa bílého (Ciconia ciconia) v souvislosti s vlivem výšky vodní hladiny a pastvy dobytka. Studie proběhla během let 1968–2002 v okolí vesnice Kłopot, v údolí řeky Odry v Polsku. Na změny vodních podmínek jsou vázané změny potravních zdrojů. Bylo to však testováno jen vzácně. V letech, kdy byla zjara vyšší hladina řek, byly lokální populace čápů početnější a hnízdící páry měly vyšší hnízdní úspěšnost.
Stav vegetace v říčních údolích se mění podle změn výšky vodní hladiny, sezónního povodňového režimu, meteorologických podmínek a podle intenzity pastvy a seče. Způsob obhospodařování může ovlivnit biotop v němž čápi žijí, protože ti loví na zemi, v mělkých vodách a v nízké vegetaci. Navíc přítomnost pasoucích se zvířat s sebou nese zvýšené množství hmyzu, zejména velkých brouků.
Autoři předpokládali, že v období komunistického režimu, kdy bylo v okolí řeky Odry mnoho pastvin, byly populace čápů početnější a hnízdní úspěšnost vyšší. Recentní změny ve způsobu obhospodařování by měly ovlivňovat biotop čápů negativně. S koncem režimu, v roce 1990, totiž skončilo mnoho velkých státních zemědělských podniků a s nimi ustala intenzivní pastva. Od tohoto roku nebyly louky ani sečeny, ani paseny. Později, při vstupu Polska do EU, zde kvůli sílící konkurenci hrozilo, že se přestane pást dobytek úplně. Výška vegetace a její hustota byla od té doby závislá jen na výšce vodní hladiny. Jelikož Polsko hostí cca čtvrtinu evropské populace čápů, mohly mít takové změny hospodaření velký vliv na celou evropskou populaci.
Výška vodní hladiny v řece Odře kolísala mezi lety 1968–2002 od 109 cm do 391 cm. Počty hnízdících párů v letech 1968–2002 nabyly hodnot od 19 do 33. Průměrný počet mláďat odchovaných jedním párem za rok kolísal mezi lety 1968–2002 od 1,83 do 3,60.
Průměrná produktivita jednoho páru nekorelovala s počtem hnízdících párů na lokalitě.
Počty hnízdících párů korelovaly s přítomností pasoucího se dobytka.
Po skončení intenzivní mléčné výroby počty hnízdících čápů na lokalitě poklesly.
Výška vodní hladiny v dubnu a červnu počty hnízdících čápů neovlivňovala.
S výškou vodní hladiny v dubnu, kdy si čápi vybírají hnízdní teritoria, ale negativně koreloval průměrný počet vyvedených mláďat na jeden hnízdící pár.
Přítomnost pasoucího se dobytka má velký vliv na populaci čápů bílých a na to by se mělo myslet při plánování managementu jejich ochrany. Zdá se, že čápi si hnízdní teritorium vybírají spíše podle přítomnosti farem než podle výšky vodní hladiny. Výsledky této studie naznačují, že změny v obhospodařování krajiny, které jsou poměrně snadno proveditelné, mohou vést k zvýšení populačních parametrů čápů bílých.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
