Vliv větrných elektráren na prostorovou aktivitu ptáků a distribuci hnízdících párů
Pozemní větrné elektrárny v současné době patří mezi jedny z nejlevnějších a technicky nejvíce vyspělých forem získávaní obnovitelných zdrojů energie, skýtající velký potenciál pro svá další rozšíření. Většina z nich se nachází v horských oblastech vyznačujících se silným větrným prouděním, což významně zvyšuje jejich efektivitu. Nicméně, právě tato praxe je z hlediska ochrany přírody velmi problematická, jelikož horské oblasti jsou velmi často také útočištěm velkého množství ohrožených druhů živočichů. Skutečnost, že vliv větrných elektráren na volně žijící zvířata není dosud zcela uspokojivě ohodnocen, společně s druhovou výlučností těchto oblastí, tak může představovat poměrně závažný problém.
Existuje řada studií, zdůrazňujících možnou citlivost ptáků na větrné elektrárny, a to zejména ve smyslu smrtelných kolizí s rotory turbín či negativnímu vlivu jejich přítomnosti na obsazování jinak vhodných stanovišť. Nicméně, následky se mohou mezi lokalitami a druhy lišit a nebo se projevit opožděně, např. snížením reprodukční úspěšnosti zvířat. S použitím dat z 12 větrných elektráren nacházejících se v horských oblastech Velké Británie bylo zjišťováno, zda jejich přítomnost ovlivňuje prostorovou aktivitu a distribuci hnízdících párů ptáků žijících v blízkosti této infrastruktury - tj. zohledněn byl nejen vliv samotných turbín, ale přístupových cest a nadzemního vedení. Údaje o prostorové aktivitě a distribuci hnízdících párů byly zjišťovány přímým pozorováním, a to po dobu tří měsíců. Získaná data byla poté porovnána s matematickým modelem, umožňujícím odhad možné distribuce sledovaných druhů na základě jejich habitatových preferencí a aktuální struktury krajiny.
Přítomnost větrných elektráren měla vliv na oba sledované faktory - distribuci hnízdících párů a prostorovou aktivitu ptáků.
U sedmi z 12 sledovaných druhů ptáků byl zjištěn významně nižší výskyt hnízdících párů v blízkosti větrných turbín, než jaký by byl vzhledem ke vhodnosti možných stanovišť očekávaný. Bylo odhadnuto, že hustota ptačích hnízdišť může být v okruhu 500 m snížena až o 15-35% zejména pro nejvíce postižené druhy - káně lesní (Buteo buteo), motáka pilicha (Circus cyaneus), kulíka zlatého (Pulvialis apricaria), bekasíny otravní (Gallinago gallinago), kolihy velké (Numenius arquata) a bělořita šedého (Oenanthe oenanthe).
Prostorová aktivita sledovaných druhů dravců (káně lesní a moták pilich) byla ovlivněna pouze přítomností větrných turbín, kterým se snažili vyhýbat; další sledované části infrastruktury větrné elektrárny toto chování nevyvolávaly.
Výsledky představované studie jsou dalším z řady experimentálních potvrzení negativního působení větrných elektráren na volně žijící živočichy. Závažnost tohoto zjištění je navíc umocněna skutečností, že se jednalo u výzkum provedený v horské oblasti se zastoupením vzácných živočišných druhů. Autoři studie upozorňují na nutnost vhodného strategického přístupu při navrhování distribuce nově vznikajících větrných elektráren.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
