Vliv světelného znečištění a otevřených habitatů na výskyt srnců ve městech

Vliv světelného znečištění a otevřených habitatů na výskyt srnců ve městech

Probíhající urbanizace ovlivňuje mnoho živočišných druhů, přičemž některé druhy ohrožuje, ale jiné druhy se dokážou na nové podmínky dobře adaptovat. Velcí a středně velcí býložravci se obecně urbanizovaným oblastem vyhýbají, ovšem nedávno začali do měst pronikat, a to především do řídce zastavěných městských periferií.  Tato "kolonizace" městských periferií je u kopytníků často důsledkem jejich nadměrného výskytu v oblastech přilehlých a je doplněna i občasným výskytem jednotlivců v hustě zastavěných oblastech. Výrazná behaviorální plasticita kopytníků jim může být při osídlování měst výhodou, a je proto možné, že by se pro ně tyto oblasti staly významnými stanovišti. Mnoho aspektů je ovšem ve městech naopak ohrožuje a mate, například silniční doprava, hluk, konflikty se psy či světelné znečištění, které může narušovat jejich orientaci. 
 
Tato studie se zaměřila na zimní výskyt srnců (Capreolus capreolus) v městském prostředí, a to především v souvislosti s typem habitatu v městské zástavbě a s intenzitou znečištění hlukem a světlem. Bylo předpokládáno, že prvořadý význam bude mít preferovaný biotop, kterým jsou v případě srnců lesní a/nebo otevřená stanoviště. Studie byla provedena ve městě Kraków (Polsko), které se rozkládá na ploše 327 km2 a má hustotu osídlení 2321 osob/km2 (GUS 2016). Zastavěné oblasti pokrývají přibližně 6% celkové rozlohy města a jsou zastoupeny urbanizačním gradientem - od hustě zastavěného centra města, přes předměstí s mírným počtem budov po rozptýlené budovy typické pro venkovskou krajinu. Městská zeleň je převládající formou vegetace ve městě (47%), skládající se ze zahrad, náměstí, silnic a hřišť, pozemků a sadů, parků a hřbitovů a dalších zelených ploch. Zde bylo náhodně vybráno 60 lokalit, kde byl výskyt srnce mapován.
 
 
Využitelné výstupy: 
 
Srnec byl zaznamenán na 36,7% z celkových 60 náhodně vybraných lokalit. Oblasti, kde byl jeho výskyt zachycen, zahrnovaly výrazně častěji otevřenější stanoviště s větším lesním porostem. Všechny proměnné, které jsou atributy urbanizace (počet budov, úroveň emisí hluku a znečištění světlem) byly na neobsazených lokalitách podstatně vyšší než na lokalitách, kde byl srnec zaznamenán. Nejlépe podporovaný model vysvětlující pravděpodobnost výskytu srnčí zvěře obsahoval dvě proměnné: velikost otevřených stanovišť a světelné znečištění. Podle logistického regresního modelu byla zaznamenána vysoká pravděpodobnost výskytu srnce na obou lokalitách: na lokalitě s vysokou úrovní znečištění světlem, ale obsahující velkou plochu otevřeného stanoviště a na lokalitě s malou plochou otevřeného stanoviště, ale nízkou úrovní znečištění světlem. Dva další, méně podporované modely naznačily, že velikost zalesněné oblasti je také potenciálně užitečným prediktorem pro výskyt srnců.
 
Výsledky tedy ukazují, že pravděpodobnost výskytu srnců v městském prostředí pozitivně koreluje s rostoucím množstvím otevřených stanovišť (pastviny a orná půda). Srnci jsou značně flexibilní, pokud jde o volbu habitatu - vyskytují se v lesích i v otevřeném terénu a také v ekotonu, tj. mezní zóně mezi. Na převážně otevřených stanovištích mají srnci tendenci zůstávat blízko shluků stromů, jejichž přítomnost tím pádem určuje, zda budou srnci obývat zemědělskou půdu nebo ne. Navíc během období špatného počasí v zimě, mají srnci vyšší energetické nároky, takže mohou trávit více času hledáním potravy na zemědělské půdě, která je méně bezpečná, ale bohatší na potravu. Během tohoto období proto může být zemědělská půda klíčovým stanovištěm podporujícím životaschopnost populace.
 
Míra umělého nočního osvětlení s výskytem srnců korelovala naopak negativně, výskyt srnců byl méně pravděpodobný v oblastech s vysokou intenzitou umělého osvětlení a tento parametr predikoval výskyt srnců lépe než počet budov, vzdálenost od řeky nebo hladina hluku. V důsledku toho je umělé osvětlení pravděpodobně důležitým faktorem, který odrazuje kopytníky od kolonizace potenciálně vhodných stanovišť v městských oblastech. Závěrem lze říci, že logistický regresní model uvedený v této studii ukazuje, že pravděpodobnost výskytu srnců na zemědělské půdě, která není ovlivněna umělým osvětlením, roste.
Zdroj: 
Ciach M. & Fröhlich A. (2019) Ungulates in the city: light pollution and open habitats predict the probability of roe deer occurring in an urban environment. Urban Ecosystems (2019) 22:513–523 https://doi.org/10.1007/s11252-019-00840-2
Zadal: 
Alena Peltanová (překlad Kateřina Blecherová)