Vliv silniční dopravy na mortalitu a chování vážek v blízkosti vodních ploch

Ačkoliv je známo, že při srážce s vozidly zahyne značné množství hmyzu, pouze u málo studií nalezneme vyčíslení míry mortality. Některé dravé skupiny hmyzu, jako jsou brouci a vážky, se vyznačují relativní dlouhověkostí dospělých stadií, které aktivně získávají potravu, a samice kladou vajíčka během širšího časového období. Vážky obvykle dosahují nižších početností a vyznačují se nižší plodností a delším reprodukčním obdobím než většina vodních skupin hmyzu. Navíc, mnoho druhů podniká v dospělosti přelety za potravou, za účelem rozmnožení, kladení vajíček atp., a může při tom často přelétávat silnice. Vzhledem k uvedeným aspektům je možné, že jsou vážky ohroženy silniční dopravou více než jiné skupiny hmyzu.
V této studii jsou sledovány charakteristiky chování vážek a míra mortality na lokalitách v severním Illinois, v USA. Celkem bylo provedeno 36 sčítání na čtyřech lokalitách během vhodného počasí od 7. července do 8. srpna. Rovněž byla sledována zachytitelnost mrtvých jedinců po 24 hod umístěním 80, resp. 71 mrtvých jedinců na dvou lokalitách.
Vážek usmrcených vozidly bylo zaznamenáno 49 jedinců, které náležely devíti druhům. 71% obětí bylo tvořeno třemi druhy – vážkou Plathemis lydia, vážkou Libellula luctuosa a šídlem Anax junius.
Zastoupení označených mrtvých jedinců vážek po 24 hodinách se mezi oběma sledovanými lokalitami statisticky významně nelišilo. V obou případech byla zaznamenána pouze zhruba třetina mrtvých jedinců (35% vs. 28%).
Během pozorování v okolí silnic bylo zaznamenáno 1995 jedinců náležejících 16 druhům. Nejčastěji zaznamenaným druhem bylo šídlo Tramea lacerata (25%). Dalšími početněji se vyskytujícími druhy byly L. pulchella, P. tenera, L. luctuosa, P. lydia, a A. junius).
58% ze všech pozorovaných jedinců bylo pozorováno při letu nad silnicí a 47% bylo pozorováno při přeletu na druhou stranu silnice. Na lokalitě s nejvyšší intenzitou dopravy přelétávaly vážky oproti očekávání na druhou stranu méně. Druhy se významně lišily v tendenci přeletovat silnici.
Ze studie nevyplývá, že by silnice sloužily pro dospělé vážky jako významná behaviorální bariéra. Pokud by tomu tak bylo, přelétával by na druhou stranu silnice menší počet jedinců. Vážky se silnicím zjevně nevyhýbají. Z jiných pozorování vyplývá, že je používají jako koridory spojující dva oddělené biotopy.
Z výsledků jasně vyplývá, že některé druhy (např. vážka P. lydia a L. luctuosa) jsou dosti zranitelné k silniční dopravě, zatímco jiné (šídlo T. lacerata) jsou usmrcovány méně, než by napovídala jejich četnost v prostředí. Z toho vyplývá, že relativní zastoupení samo o sobě nepředurčuje míru mortality a že se uplatňují další faktory, jako chování při letu. Oba zmíněné druhy vážek s vyšší mírou mortality létaly ze všech druhů nejníže – jejich průměrná letová výška byla 1,8 m. V porovnání, šídlo P. tenera mělo průměrnou letovou výškou 4,2 m. Ačkoliv je letová výška významným aspektem ovlivňujícím mortalitu vážek, může být nevýhoda nízké letové výšky vyrovnána jinými vlastnostmi letového chování. Šídlo T. lacerata mělo více než 60% pozorování níže než 1,8 m. Přesto nebyl nalezen jediný mrtvý jedinec tohoto druhu, pravděpodobně z důvodu, že se jedná o extrémně zručného letce se schopností snadno a rychle vertikálně změnit směr letu.
Na silnicích s vyšší intenzitou dopravy vykazovaly vážky nižší tendenci k přeletům silnic. Nicméně zde docházelo k vyšší míře úmrtnosti. Tzn., že i při nižším počtu přelétajících jedinců docházelo k relativně vysoké úmrtnosti.
Ze studie vyplývá, že na silnicích hyne velký počet vážek a míra zranitelnosti se mezi jednotlivými druhy značně liší. Počet zjištěných usmrcených jedinců je i po korekci zachytitelnosti patrně podhodnocen a skutečný počet usmrcených jedinců je vyšší než spočtený. Není ale známo, jaký podíl z celkové populace oběti silničního provozu představují a zda je mezi nimi např. vyrovnaný poměr pohlaví. V každém případě je žádoucí ve výzkumu zaměřeném na dlouhodobý dopad silniční mortality na společenstva vážek pokračovat.