Vliv různých typů hospodaření na počty a přežití čmeláků v kulturní krajině
Jen málo je známo, jak různé typy hospodaření a změny vegetace v průběhu sezóny ovlivňují populace čmeláků (to je dáno obtížnou dohledatelností jejich hnízd v terénu), ale víme, že jejich stavy a stavy dalších klíčových opylovačů jsou v současnosti na ústupu. V ohrožení se tak nachází divoká vegetace i hospodářské plodiny, čímž roste důležitost nalezení krajinného managementu, který by vhodně skloubil lidské nároky (zemědělství) se správnou funkcí ekosystému (opylovači).
V zemědělské oblasti byli zkoumáni čmeláci Bombus lapidarius a Bombus pascuorum. Ukázalo se, že jednoznačně pozitivním faktorem ovlivňujícím počet hnízd a jejich přežití u obou druhů byla přítomnost kvetoucích zahrad v okruhu 1 km od hnízda. Specificky pozitivním faktorem pro B.pascuorum byla přítomnost travnatých ploch, jakožto přirozeného hnízdního habitatu. Studie podtrhuje důležitost heterogenity krajiny pro udržení rovnováhy mezi antropogenní činností a funkcí ekosystému.
Byly studovány dva druhy čmeláků, Bombus lapidarius a B. pascuorum. Byly sbírány vzorky genetického materiálu dělnic ve dvou časových úsecích (květen-červen; červenec-srpen) a provedena molekulární analýza jejich DNA, na základě které se daly určit sestry z jednotlivých hnízd. Dále byla navržena metoda přesnějšího odhadu počtu hnízd na zkoumaném území. Srovnání počtu hnízd z prvního a druhého sběru pomohlo k vytvoření představy o pravděpodobnosti přežití hnízd obou druhů. Tyto údaje se vztáhly k podrobné mapě typů hospodaření v krajině.
Zjištěné rozdíly mezi přežitím hnízd obou druhů byly víc než markantní - přežilo 45% z celkového počtu zkoumaných hnízd B. lapidarius a 91% hnízd B.pascuorum. Vyšší mortalitu prvně zmíněného lze ale vysvětlit neobvykle špatným počasím v daném roce a rozdílnou fenologií druhu, které zkreslily údaje z druhého sběru - zatímco B. pascuorum přežívá až do září, hnízda B.lapidarius umírají už na přelomu července a srpna.
Na druh B. lapidarius měla pozitivní účinek přítomnost kvetoucích zahrad v okolí do 1000m. B. pascuorum byl ve druhém sběru pozitivně ovlivněn přítomností zahrad v okruhu menším - do 750m. Data z prvního sběru naznačují, že pro oba druhy jsou na začátku sezóny důležité remízy v okruhu 1000m, nicméně jejich blízkost v okruhu 500m se později pro B. lapidarius stává negativním faktorem. Negativní vliv těchto remízů v pozdních fázích sezóny na B. pascuorum byl kompenzován přítomností travnatých ploch v blízkosti do 500m. Lze odvodit, že tyto háje se skládají hlavně z listnáčů a z jara tak poskytují bohatý zdroj potravy v podobě jarních květin, který královny B. lapidarius využívají k rychlému rozvoji kolonie, nicméně s postupující sezónou se uzavírá stromová klenba a květiny mizí, pročež se přitomnost hájů v blízkosti hnízd stává nevýhodnou, protože mohou představovat i překážku v pohybu za potravou. Naopak pro B.lapidarius představuje mlází, listový opad a polštáře trávy přirozený hnízdní habitat. Jednoznačně pozitivní prvek, který navýšil množství čmeláků na lokalitě byla 5ha velká jetelová louka. Ty bývaly v krajině běžným prvkem, protože zvyšovaly úrodnost půdy, ale postupně s nástupem levných hnojiv vymizely. Úbytek čmeláků lze dát do přímé souvislosti právě s úbytkem jetelin.
Studie zjistila, že i tak malý krajinný prvek, jako je zahrada, může významně podpořit místní populace opylovačů, a to až do okruhu 1 km. To je cenný poznatek pro jejich ochranu v zemědělských oblastech chudých na potřebné potravní zdroje. Byla vyzdvižena důležitost heterogenity krajiny a jejích tradičních prvků jako jsou jetelová políčka a pastviny, jejichž obnovou by měl začít jakýkoli plán záchrany opylovačů.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
