Vliv rozmístění větrných elektráren v krajině na přežití populací luňáka červeného
Větrné elektrárny jsou v mnoha zemích stále častěji využívány k výrobě elektrické energie. Jde sice o obnovitelný zdroj, který nezatěžuje životní prostředí produkcí skleníkových plynů, nicméně mají negativní vliv na biodiversitu a to především proto, že do nich narážejí ptáci a netopýři. V dnešní době přibývá studií zabývajících se vlivem typu větrných elektráren na úmrtnost ptáků a netopýrů, ale zatím se neví nic o tom, jaký vliv má rozmístění větrných elektráren v krajině. O rozmístění turbín se většinou rozhoduje na základě výskytu cílových druhů (především dravců) a větrných map. Vybírají se tedy taková místa, kde je nejmenší výskyt cílových druhů a zároveň silný a stálý vítr. Autor se ve své práci zaměřil na švýcarskou populaci luňáka červeného (Milvus milvus). Pomocí simulací pak testoval, jak je růst jeho populace ovlivňován počtem a uspořádáním větrných elektráren na daném území (50x50 km).
Došel k závěru, že růst populace luňáka červeného klesá se zvyšujícím se počtem větrných turbín. Tento negativní efekt však může být potlačen tím, že jsou turbíny koncentrovány do větrných farem. Zároveň pak také závisí na vzdálenosti turbín od hnízdiště luňáka.
Kromě rozhodování o architektuře samotných turbín a managementu jejich okolí je třeba vzít v potaz také jejich rozmístění. A spíše než případ od případu by měly být hodnoceny všechny větrné elektrárny v dané oblasti jako celek.
Limitujícím faktorem je samozřejmě nutnost přítomnosti vhodných větrných podmínek, nicméně zároveň by elektrárny neměly být v místech zvýšené koncentrace ptáků, jako jsou migrační trasy, hnízdní kolonie či nocoviště.
Studie ukazuje, že je třeba vliv větrných turbín zvažovat ve větším měřítku než dnes, aby byly výsledky ekologicky relevantní a zabránilo se škodám na životním prostředí. Zároveň je třeba brát v potaz nejen vliv stávajících turbín, ale i těch, které jsou v dané oblasti plánovány. V ideálním případě by prostorová škála měla být tak velká, aby pokrývala celou soběstačnou populaci cílových druhů, což však v případě luňáků červených znamená až několik set kilometrů čtverečních.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
