Vliv pH a vodivosti na druhovou pestrost vážek v tůních vzniklých po důlní těžbě

Okyselení vod způsobené antropogenními faktory může mít dvojí původ. Jednak mohou vodní plochy s nízkým pH vzniknout kyselými srážkami, jednak vyluhováním hornin po důlní těžbě. U vodních ploch ovlivněných kyselým srážkami dochází k mírně sníženému pH (4,5 – 6), u vodních ploch vzniklých po důlní těžbě dochází k silnému okyselení (pH < 4,5). Cílem této studie bylo zkoumat druhovou pestrost a složení společenstva vážek žijících ve velmi kyselých podmínkách s různými koncentracemi iontů a porovnat výsledky z vod slabě kyselých a neutrálních ve stejném regionu. Společenstva vážek byla sledována na 19 vodních plochách v západním Polsku a východním Německu lišících se svou kyselostí (pH od 2,6 – 6,8) a koncentrací iontů (vodivost 113 – 2620 µS/cm).
Celkem bylo zjištěno 41 druhů vážek, z toho 31 bylo autochtonních (vyvíjelo se na lokalitě). Druhová pestrost celkově i druhová pestrost autochtonních druhů klesala s vyšší vodivostí. Vliv pH se projevil u extrémně kyselých vod pod hodnotou 3, kdy nebyly zjištěny žádné larvy vážek. Tato hodnota je, zdá se, prahovou hodnotou tolerance larev vážek. Tůně vzniklé po důlní těžbě v raném sukcesním stadiu se vyznačují nízkým pH, vysokou vodivostí a řídkou vegetací s monodominantními druhy v porovnání s pozdějšími sukcesními stadii s neutrálním pH, nízkou vodivostí a dobře vyvinutými rostlinnými společenstvy. Je známo, že druhová pestrost vážek je spjata s rozsahem vhodných litorálních porostů a vegetační bohatostí a strukturovaností. Proto je postupný rozvoj vegetace, který zvyšuje kvalitu biotopu pro různé druhy vážek, možným vysvětlením vztahu mezi pestrostí vážek a konduktivitou. Jedním z důležitých faktorů ovlivňujících výskyt vážek je absence ryb v tůních vzniklých po důlní těžbě. To dokládá např. výskyt vážky čárkované a vážky tmavoskvrnné v kyselých vodách a jejich absence v neutrálních vodách s rybí obsádkou. Tyto dva druhy jsou charakteristické pro kyselé rašeliništní vody bez ryb, protože jsou jejich larvy zranitelné rybí predací. Kyselé vody ve sledované oblasti podporují trvalý výskyt tyrfofilních a tyrfobiontních druhů charakteristických pro vrchoviště s rašeliníky. Naproti tomu byl výskyt lesklice měděné a šidélka znamenaného spjat s neutrálními vodami – tyto druhy se nikdy nevyskytovaly ve vodách s pH nižším než 5,7.
Druhová pestrost vážek byla významně snížena pouze u vodních ploch s pH nižším než 3,0 a vodivostí nad 1200 µS.cm-1. Vliv nízkého pH (3,0 – 4,0) a vysoké vodivosti (700 – 1000 µS.cm-1) se nicméně projevuje v odlišném složení společenstva vážek. Vážky silně kyselých vod zahrnují druhy s vysokou citlivostí na přítomnost ryb a/nebo vzácné tyrfofilní druhy, zatímco společenstva na vodách s neutrálním pH zahrnují druhy tolerující rybí obsádku a preferující biotopy v pokročilém sukcesním stadiu. Přítomnost vodních ploch s výrazně sníženým pH tak může obohatit druhovou pestrost vážek vytvořením vhodných biotopů pro druhy, které nejsou schopny přežít ve vodách vystavených predaci rybí obsádky.