Vliv pastvy hospodářských zvířat na růst růže vinné v horských oblastech

Článek se zabývá využitím dendrologického přístupu k určení vlivu pastvy hospodářských zvířat na růst nepůvodního druhu keře růže vinné (Rosa rubiginosa) v horských oblastech centrální Argentiny. Autoři použili charakteristiku růstu keře z analýzy letokruhů u 18 jedinců. Získané údaje porovnávali s letokruhy jedinců rostoucích na stanovištích s vlivem, či bez vlivu, pastvy. Z výsledků vyplývá, že pastva má prokazatelný negativní vliv na růst keře růže vinné. Pastva tedy v tomto případě představuje biotický filtr zpomalující/bránící invazi růže vinné v oblasti hor centrální Argentiny.

Využitelné výstupy: 
  • Růže vinná je keř pocházející z Evropy, jenž byl v minulosti vysazen v několika zemích jižní polokoule, včetně Argentiny. Zde je rozšířen zejména na územích s narušenými společenstvy, sekundární vegetací a na místech s dostatečnou intenzitou světla. Druh je v Argentině považován za invazivní, protože vytváří neproniknutelné rozsáhlé koberce, čímž inhibuje růst původních druhů.
  • Vzorky byly odebrány v pohořích provincie Córdoba (900 - 2800 m n.m.), kde rostlinná společenstva tvoří mozaiku travinných a lesních celků. Průměrná teplota (ve výšce 1700 m n.m.) nejchladnějšího měsíce činí 10,9 °C, nejteplejšího měsíce 14,5 °C. Průměrný roční úhrn srážek činí 895 mm. Většina srážek spadne během teplejších měsíců, tj. říjen‑duben.
  • Charakteristika růstu růže vinné byla reprezentována průměrem šířky letokruhu v jednotlivých letech u 18 jedinců. Charakteristika byla určena pro periodu 14 let (1997-2010). Průměrná šířka letokruhu činila 1,16 mm, rozpětí 0,06-4,40 mm.
  • Z oblasti národního parku, tedy z oblasti bez vlivu pastvy hospodářských zvířat, bylo získáno 22 vzorků. Shodný počet vzorků, tj. 22, byl získán i z oblasti ovlivněné pastvou. Pro porovnání rozdílu mezi oblastmi byly použity šířky letokruhů vzniklých pouze za prvních sedm let života rostlin.
  • V oblastech ovlivněných pastvou se nejčastěji pásl skot, ojediněle pár koní. Přibližná hustota skotu činila 0,8 jedince/ha.
  • Byla zjištěna vysoká variabilita šířky letokruhu mezi po sobě jdoucími lety. Nejstarší ze vzorků byl 13ti-letý a pocházel z oblasti s vlivem pastvy. Naopak nejmladší, 4-letý, pocházel z oblasti bez vlivu pastvy. Šířka letokruhu byla menší u jedinců pocházejících z oblastí s vlivem pastvy (průměr v 7. roce 0,92 ± 0,06 mm/rok oproti 1,16 ± 0,06 mm/rok v oblastech bez vlivu pastvi). Prokazatelný rozdíl v rychlosti růstu mezi jedinci z oblastí s/bez vlivu pastvy byl pozorován až od 4. roku života rostlin.
Grafické přílohy: 
(A) poloha provincie Córdoba v Argentině, (B) studované plocha, (C) SV část národního parku Quebrada del Condorito, body označují jednotlivé vzorky různých ošetření: malé bílé pro referenční chronologii, velké bílé pro stanoviště bez vlivu pastvi a velké černé pro stanoviště s pastvou. Souvislá bílá čára reprezentuje hranice národního parku.
Příčný řez stonkem růže vinné, a – letokruh skládající se z časného (černá) a pozdního (bílá) dřeva, m – dřeň
Chronologie letokruhů růže šípkové zobrazující průměrnou šířku letokruhu (horní graf) a odpovídající počet vzorků rostoucích v národním parku (dolní graf).
Radiální růst (A) a kumulovaný radiální růst růže vinné v závislosti na věku, stanovišti bez (souvislá čára) a s vlivem pastvi (čárkovaná čára).
Zdroj: 
Mestre, L. Chartier M., Renison D. (2014): Effect of livestock on the growth of Rosa rubiginosa in a mountain range: a dendrochronological approach. Applied Ecology and Environmental Research 12: 855–866.
Zadal: 
Vladimír Klapka