Vliv odstranění predátorů a vegetačního pokryvu na přežívání a reprodukci křečka polního
V současnosti trpí řada populací mnoha rostlin i živočichů úbytkem početnosti. V takové situaci se jako východiska nabízejí reintrodukce, translokace, nebo doplňování stavů jedinci pocházejícími z chovů v lidské péči. Přes velké investice do výzkumu i do realizace končí velká část snah o doplňování stavů neúspěchem, z velké většiny díky vysoké mortalitě nově vysazených jedinců. Příčinou mohou být rozdíly v potravní nabídce, predace nebo neznalost místního prostředí. Sledování vysazených jedinců a vyhodnocování úspěšnosti jejich zapojení do původní populace jsou tak důležitými součástmi záchranných programů a vylepšení pravděpodobnosti přežití a reprodukční úspěšnosti nových jedinců. V západní Evropě dochází k rychlému početnímu úbytku v populacích křečka polního (Cricetus cricetus). Tento druh je tak ideálním kandidátem na posilování menších lokálních populací jedinci z umělých odchovů. Francouzští zoologové pod vedením Anne Villemeyové se zaměřili na sledování přežívání a rozmnožování jedinců z chovu v lidské péči vypouštěných do různých podmínek. Jako nejlepší variantu považují elektrické ohradníky proti predátorům a trvalý dobře vyvinutý vegetační kryt (např. nesklízená pšenice).
- Výzkum proběhl v letech 2010 a 2011 u města Blaesheim ve východní Francii.
- Oblast vypouštění představoval 300-hektarový zemědělsky využívaný pozemek tvořený malými políčky (průměrná velikost 0,75 ha) s kukuřicí (49 %), ozimými obilninami (30 %), zelím (10 %), tolicí vojtěškou (8 %) a bramborami (2 %).
- Vědci provedli dva druhy opatření, jejichž cílem bylo snížení mortality nově vysazených jedinců křečka polního: použili elektrický ohradník proti přístupu terestrických predátorů a navýšili počet úkrytů.
- V roce 2010 vypustili 178 jedinců, v roce 2011 celkem 141 jedinců, 70 jedinců bylo sledováno telemetricky.
- Výsledky i matematický model ukazují výrazně vyšší, tří- až čtyřnásobnou pravděpodobnost přežívání uvnitř ohrazených ploch (týdenní hladina přežívání 0,893) než mimo ohradníky (týdenní hladina přežívání 0,274). Tento rozdíl umožňuje velké části populace úspěšně se v sezóně reprodukovat.
- Vypouštění jedinci ve vojtěšce mají výrazně menší pravděpodobnost přežití (týdenní hladina přežívání 0,345) než jedinci v pšenici (týdenní hladina přežívání 0,609). Platí to ale jen do sklizně, která má okamžitý dopad na zvýšenou mortalitu vypuštěných jedinců.
- Délka života samic po vypuštění ovlivňuje počet vrhů, ten je navíc negativně korelován s frekvencí změny využívaných nor. Počet vrhů na samici ve vojtěšce je pouze 0,14, ve sklízené pšenici je to 0,57 a v nesklízené pšenici 0,86.
- Elektrické ohradníky proti predátorům a trvalý dobře vyvinutý vegetační kryt mají tedy doložitelný pozitivní vliv na přežívání a reprodukci vypouštěných křečků.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
