Vliv norka amerického na predaci vodního ptactva – studie z Velké Británie
Na 33 kilometrovém úseku řeky Temže byl studován vliv predace norkem americkým (Mustela vison) na vodní ptactvo. Přítomnost norka významně ovlivnila početnost hnízdících lysek a slípek i jejich vylíhnutých ptáčat. V hnízdním období bylo analyzováno složení potravy norků, čímž se zjistilo, že vodní ptáci byli čtvrtou nejčastěji zjištěnou kořistí v norčím trusu (po králících, rybách a drobných savcích). Predace norkem byla od 16 – 27 % u dospělých lyskek a 30-51 % u dospělých slípkek, zatímco na jejich snůšky měl norek přímo katastrofální dopad, bylo zničeno 46 – 79 % snůšek slípek a 50 – 86 % lysek. Zdá se, že slípky náporu predace norka odolávají, ovšem z výsledků je zřejmé, že norek americký silně ohrožuje populaci lysek, neboť jejich způsob hnízdění je činí velmi zranitelnými a náchylnými k predaci, zvláště v místech se silnou hustotou norků.
Po náhodných únicích z kožešinových farem se norek americký ve Velké Británii rychle rozšířil na většinu toků. Rozšíření norka bylo podpořeno poklesem počtu jeho potenciálních konkurentů, jako jsou například vydra říční či tchoř tmavý. S šířením norka začaly klesat početnosti několika druhů vodních ptáků, např. slípky zelenonohé (Gallinula chloropus), lysky černé (Fulica atra) či potápky malé (Tachybaptus ruficollis). Hlavním cílem této studie bylo posoudit závažnost predace norkem (během hnízdní sezóny) v populacích lysky a slípky na řece Temži v jižní části Velké Británie. Studovaný byl úsek o délce 33 km. Od března do srpna byly sčítány stavy vodních ptáků a monitorována jejich hnízdní aktivita (stavění hnízda, počet vajec, inkubace, predace vajec, počet vylíhlých ptáčat či počet opuštěných hnízd). Mezi jednotlivými kontrolami byl rozestup dva týdny. Početnost norků byla zjišťována na 23 km pomocí pastí a telemetrie. Na zbývajících deseti kilometrech byl norek zjištěn jen velice zřídka. Typ kořisti byl zjišťován sběrem a analyzován trusu norka. Přítomnost norka amerického silně negativně ovlivnila počet párů a počet vylíhlých mláďat lysek černých. Negativně ovlivněn byl i počet hnízd a počet vylíhnutých snůšek slípky zelenonohé. Zároveň bylo analyzováno 115 vzorků trusu norka. V potravě převažoval králík divoký (Oryctolagus cuniculus), který byl přítomen ve 28 % vzorků. Následovali ryby a drobní savci (myšice křovinná, hraboš mokřadní a rejsci). Lysky a slípky tvořily 10 % celkové kořisti, převážnou část tvořila malá ptáčata. V případě lysek dosáhla predace 37 dospělých jedinců (11 až 19 jedinců, což v dané oblasti tvořilo až 51% lysek) a 22 snůšek (11 až 19 snůšek, tedy až 86 % snůšek v oblasti). V případě slípek bylo predováno 140 dospělých jedinců (23 až 38 jedinců v jednotlivých částech řeky, což tvořilo až 27 % všech jedinců) a 97 snůšek (45 až 77 snůšek, tedy až 86% všech snůšek). Početnost slípek je sice ovlivněna přítomností norka, ale přesto se na některých úsecích podařilo odchovat více snůšek než v místech bez norka. Zdá se, že větší efekt má norek na populaci lysek, kde v oblastech s přítomností norka měly lysky méně mláďat a zároveň se méně mláďat vylíhlo. Důvodem, proč jsou lysky a slípky více predovány, je zřejmě jejich menší velikost oproti kachnám, více času tráví na březích v rákosí, kde je norek snáze najde, hnízdí na zemi a jsou horší letci, takže jsou pro norka snáze ulovitelné. Zároveň kachňata jsou více bráněna matkou a méně se vyskytují u říčních břehů, než je tomu v případě lysek a slípek.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
