Vliv managementu, vegetačního typu a funkčních rysů na šíření rostlin druhově bohatých luk
Mohou různě intenzivní režimy kosení na chráněných loukách ovlivnit šíření semen? Jak se projeví různé režimy kosení na odlišných vegetačních typech? Budou se na těchto lokalitách určité rostliny lépe uchycovat při konkrétním typu managementu?
Dvouletá studie vyhodnocovala na druhově bohatých bělo-karpatských loukách (tří vegetačních typů) v okolí NPR Čertoryje vliv pěti různých režimů kosení na šíření netravních druhů rostlin. Jednotlivé režimy – vyžínání 5 cm nad zemí v polovině června, opožděná seč v polovině srpna s vyhrabáváním sena, vyžínání dvakrát ročně (s odstraněním posekané biomasy), červencová seč na 15 centimetrů, a travní mulčování (po vysekání na 5 cm biomasa ponechána na místě), byly doplněny o kontrolní vzorek, lokalit bez zásahů kosícího managementu. Výsledky napovídají, že krátkodobé změny režimů sečení neovlivňují podmínky pro výskyt „semenáčků“ jednotlivých druhů na opuštěných pastvinách. Režimy kosení podporovaly růst rostlin s omezeným nebo nízkým klonálním růstem, respektive ty, které se obvykle vyznačují nižší konkurenceschopností.
Na sledovaných plochách bylo zaznamenáno celkem 51 druhů netravních rostlin. Hustota sazeniček se sice lišila mezi jednotlivými vegetačními typy i při různých režimech kosení, ale interakce mezi vegetačním typem a užitým managementem se neprojevila jako signifikantní.
Počet sazeniček byl nejvyšší na sveřepových loukách (typ Bromus), střední na bezkolencových (typ Molinia)a nejnižších na třtinových (typ Calmagrostis). Nejnižší počet sazeniček i druhů byl na loukách kontrolních, bez kosení.
Druhová skladba nových rostlin byla nejvíce ovlivněna vegetačním typem luk. Mezi jednotlivými přístupy k managementovým zásahům nepanovaly výrazné rozdíly, patrný byl jen rozdíl panující s loukami kontrolními, nekosenými. Statisticky vážený průměr charakteristických rysů jednotlivých rostlin se nelišil mezi třemi vegetačními typy.
Nekosení luk se projevuje výraznou redukcí počtu nových sazeniček, a celkovým poklesem druhové diverzity. Tento výsledek se projevuje u všech tří sledovaných vegetačních typů, navzdory tomu, že i mezi jednotlivými vegetačními typy můžete pozorovat rozdílná množství nových rostlin.
Potlačení sazeniček na nekosených loukách je pravděpodobně způsobeno snížením množství rozmanitých mikrohabitatů. Studie sama však tento závěr nepotvrzuje.
Výsledný efekt konkrétního kosícího manangementu na druhovou skladbu a početnost sazeniček byl menší, než efekt vlastního vegetačního typu.
Sveřepové a bezkolencové louky hostily obecně větší a početnější komunity sazeniček, než louky s konkurenceschopnější třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos).
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
