Vliv lovu na demografické charakteristiky zvěře – důsledky pro ochranářskou praxi
Autoři popsali populační charakteristiky dvou populací prasat lišící se managementem. Italská populace byla lovena jen mírně, zatímco franzouská byla podrobena intenzivnímu odlovu. Přesto početnost prasat v obou populacích rostla. V intenzivně lovené populaci samice začaly s reprodukcí dříve a měly více mláďat ve vrhu. To bylo způsobeno zejména intenzitou odlovu, nikoliv odlišným životním prostředím. Na základě nasbíraných dat byl sestaven model a bylo odhadnuto jaké dodatečné odstřely musí být implementovány, aby došlo k zastavení růstu populací (44% dospělých samic nebo 60% ročních samic a v italské populaci a 45% dospělých nebo 23% ročních samic ve franzouské populaci).
Člověk může lovem vytvářet umělou selekci, která se může projevit evolučními změnami selektovaného druhu (selekce trvá řadu generací) nebo téměr okamžitě na populaci loveného druhu. Evoluční změny vyvolané člověkem byly poprvé zdokumentovány na rybách. Pro změny působené na suchozemských savcích zatím empirické důkazy chybí.
V této studii autoři popsali demografické charakteristiky populace prasete divokého (Sus scrofa L.) žijícího ve francouzkém lese Châteauvillain-Arc en Barrois a italské rezervaci Castelporziano. Prase divoké je často loveno za účelem kontroly jeho stavů. Přemnožení působí velké hospodářské škody (Francie: 19 milionů euro – rok 2006, Itálie: 7 milionů euro – 2004).
Italská populace byla vystavena jen mírnému lovu pověřenými osobami, naproti tomu franzouská populace byla volně intenzivně lovena. Jedinci obou populací byli značeni ušním štítkem od roku 1988 respektive 1982 a odstřelení označení jedinci byli ohlášeni. Zároveň byly populace monitorovány metodou capture and recapture (odchyť, označ, znovu odchyť) a to od března do září. Z výsledků pozorování autoři sestavili model životního cyklu prasat, který popisuje Obrázek 1.
Věková struktura populací se značně lišila (viz Obrázek 2). Franzouská (intenzivně lovená) populace prasat se reprodukovala v nižším věku a měla větší velikost vrhu (viz Tabulka 1). Pravděpodobnost přežití nebyla věková závislá ani v jedné z populací a byla vyšší v italské populaci.
Jako hlavní faktor se jeví intenzita lovu. Ostatní faktory, které by mohly ovlivnit vlastnosti populace (průměrný věk, poměr pohlaví, dobu dožití, dobu březosti a rozmnožování, množství mláďat apod.), jako jsou rozdílné množství potravy, byly vyhodnoceny jako okrajově důležité. V doplňujícím pokuse byla prasata krmená ad libitum a přestou nich nedošlo k vyvolání dřívější reprodukce.
Na základě odhadu demografických parametrů (Tabulka 1) autoři spočítali jaké úpravy lovného režimu jsou ideální pro snížení růstových rychlostí populací prasat. Populační růst by se v italské populaci zastavil při dodatečném odstřelu 44% dospělých samic nebo 60% ročních samic a ve franzouské populaci při dodatečném odstřelu 23% ročních samic nebo 45% dospělých (při současném dodržení původních loveckých tlaků)(viz Obrázek 3).
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
