Vliv lesního hospodářství na fitness dlouhověkých ptačích druhů
V posledních desetiletích dochází k prudkému nárůstu antropogenního pozměňování krajiny. Odhaduje se, že za posledních 50 let bylo působením člověka ovlivněno více než 60% celkové plochy tropických a subtropických oblastí. I přesto, že se toto číslo jeví jako vysoké, je třeba si uvědomit, že v případě temperátní krajiny hraje lidské působení ještě větší roli, jelikož k němu dochází po mnohem delší dobu.
Antropogenní krajinné zásahy jsou také velmi dobře patrné v severoevropských lesích Skandinávie. Celkem 99% zalesněné plochy bylo v posledních 200 letech intenzivně utvářeno působením lesního hospodářství. Výsledkem těchto zásahů jsou lesní komplexy, které se od primárních lesů liší jak ve věkové skladbě, tak prostorovém uspořádání. Základem stávajícího managementu těchto lesních komplexů je jejich pravidelné prořeďování, umožňující odstranění stromů nevyhovující kvality ve prospěch dalšího nárůstu dobře rostlých stromů. Toto prořeďování je uskutečňováno v pravidelných intervalech, a to v prvních 25 letech, poté ve 40 letech a nakonec u 60 - 80 let starých porostů.
I přesto, že lze očekávat poměrně značný vliv tohoto způsobu managementu na celkové fungování lesního ekosystému, jeho experimentálnímu posouzení byla dosud věnována jen velmi malá pozornost. V současné době existuje několik studií zabývajících se vlivem lesního hospodaření na početnost jednotlivých druhů zvířat, nicméně jen málo z nich posuzovalo přímý vliv i na jejich fitness (tj. nejen míru přežívání, ale i jejich reprodukční úspěšnost apod.). Bohužel, právě výsledky takto provedených studií často hrají klíčovou roli při legislativním posuzování negativního vlivu lesního hospodaření na volně žijící zvířata.
Právě posouzení vlivu výše popsaného lesního managementu na fitness relativně dlouhověkého ptačího druhu, sojky zlověstné (Perisoreus infaustus), byla věnována představovaná studie. Tento druh patří do skupiny otevřeně hnízdících, dlouhověkých ptáků, kteří jsou pro boreální lesy Eurasie typičtí. Sojky žijí v malých skupinách, jejichž základem je rozmnožující se pár. Hnízdění probíhá jednou ročně a rodiče vždy staví nové hnízdo. Jejich reprodukční úspěch je významně snižován především predací několik dní starých ptáčat vránami.
Autoři srovnávali data reflektující možnou změnu fitness sledovaných jedinců, a to obsazenost teritoria a reprodukční úspěch, vždy před a po proředění lesního porostu. Studie probíhala po dobu 15 let.
** používaný lesní management měl velmi negativní dopad na fitness sledovaných sojek. Po proředění lesního porostu došlo ke znatelnému snížení obsazenosti jednotlivých teritorií, což může mít za následek nejen okamžité snížení početnosti tohoto druhu, ale může významnou měrou snižovat i budoucí reprodukční úspěch takto postiženích jedinců.
** proředění lesa nápadně zvýšilo mortalitu sojčích mláďat. Na základě předchozích studií zaměřených na tento ptačí druh, autoři předpokládají, že přirození predátoři sojek zlověstných (nejčastěji vrány) se orientují především vizuálně a proředení lesa tak významně zvyšuje jejich predační úspěšnost.
** výsledky studie mohou být v obecné rovině aplikovány na mnohem širší spektrum živočišných druhů, na které může mít obdobný způsob lesního managementu podobně negativní vliv.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
