Vliv krajinných prvků na využívání podchodů lasicí kolčavou a lasicí hranostajem

V této studii zkoumali autoři vliv krajinných faktorů na míru využívání podchodů malých kunovitých šelem u 14 podchodů čtyřkolejné železnice mezi městy Boxtel a Eindhoven v Nizozemsku. Lasice využívaly 11 ze 14 podchodů a bylo zaznamenáno 146 jejich průchodů migračními objekty (15% ze všech zaznamenaných živočichů). Vysoká míra využívání podchodů je o to překvapivější, že neexistuje žádné oplocení proti vniknutí živočichů na železnici. Byl zaznamenán významný negativní vztah mezi vzdáleností k nejbližšímu přírodnímu prvku a mírou využívání lasicemi a naznačen pozitivní vztah ke vzdálenosti k budovám. Studie ukazuje, že malé obdélníkové podchody mají významný potenciál pro obnovení biotopové spojitosti a snížení dopravní mortality pro malé obratlovce včetně lasic. Pro budoucí průzkum faktorů ovlivňujících využívání podchodů doporučují autoři zahrnutí populačních hustot, individuální pohyby jedinců, vliv oplocení na míru využívání podchodů, vliv podchodů na rozptyl živočichů a experimentální modifikaci krajinných proměnných podél podchodů.

Využitelné výstupy: 

Podchody a nadchody pro volně žijící živočichy jsou ve zvýšené míře budovány podél silnic a železnic kvůli zmírnění bariérového efektu a obnovení spojitosti biotopů. Průzkumy ukazují, že tyto migrační objekty jsou využívány řadou savců včetně lasice kolčavy (Mustela erminea) a lasice hranostaje (Mustela nivalis). Existuje však málo informací o tom, jaké charakteristiky objektu a okolní krajiny mají vliv na využívání propustků těmito šelmami. V této studii zkoumali autoři vliv krajinných faktorů na míru využívání podchodů malých kunovitých šelem u 14 podchodů čtyřkolejné železnice mezi městy Boxtel a Eindhoven v Nizozemsku. Stopy byly zjišťovány po dobu osmi týdnů. Byly posuzovány tři krajinné elementy – vzdálenost k nejbližšímu přírodnímu prvku poskytujícímu úkryt, vzdálenost k nejbližší budově a vzdálenost k nejbližší silnici paralelní s železnicí. Dále byly sledovány délka průchodu, otevřenost průchodu a průměrný počet průchodů predátorů lasic.
Lasice využívaly 11 ze 14 podchodů a bylo zaznamenáno 146 jejich průchodů migračními objekty (15% ze všech zaznamenaných živočichů). Vysoká míra využívání podchodů je o to překvapivější, že neexistuje žádné oplocení proti vniknutí živočichů na železnici. Přestože nejsou údaje o počtu jedinců překračujících železnici vrchem, zdá se, že podchody poskytují pro lasice přitažlivou možnost. Lasice využívaly tunely různého stáří, zjevně si rychle zvykly na nově zbudované objekty. Byl zaznamenán významný negativní vztah mezi vzdáleností k nejbližšímu přírodnímu prvku a mírou využívání lasicemi a naznačen pozitivní vztah ke vzdálenosti k budovám. Přírodní prvky v okolí podchodu poskytují ochranu a bezpečí pro lasice v nehostinném prostředí a zároveň směrují živočichy ke vstupu do podchodu. Nebyl zaznamenán žádný vztah k nejbližší paralelní silnici, mírou využívání podchodů predátory a žádnou ze strukturálních proměnných podchodu.
Studie ukazuje, že malé obdélníkové podchody mají významný potenciál pro obnovení biotopové spojitosti a snížení dopravní mortality pro malé obratlovce včetně lasic. Pro budoucí průzkum faktorů ovlivňujících využívání podchodů doporučují autoři zahrnutí populačních hustot, individuální pohyby jedinců, vliv oplocení na míru využívání podchodů, vliv podchodů na rozptyl živočichů a experimentální modifikaci krajinných proměnných podél podchodů.

Zdroj: 
van Vuurde M.R., van der Grift E.A. 2005: The effects of landscape attributes on the use of small wildlife underpasses by weasel (Mustela nivalis) and stoat (Mustela erminea). Lutra 48 (2): 91-108.
Zadal: 
Jiří Pokorný