Vliv hnojení, pasení a topografie krajiny na druhové bohatství rostlin a mravenců
Ochrana biodiverzity v zemědělských oblastech Evropy je velmi důležitá. Vliv odlišných typů managementu prostředí na druhovou bohatost se u různých druhů značně liší. V této studii se autoři zaměřili na to, jak je druhová bohatost rostlin a mravenců ovlivněna pasením dobytka, hnojením či topografií prostředí. Z výsledků vyplývá, že mnohem více rostlinných druhů se vyskytovalo na loukách spásaných dobytkem, zatímco druhové bohatství mravenců nebylo spásáním ovlivněno. Ani rostliny ani mravenci nebyli ovlivněni topografií krajiny, naopak hnojení mělo negativní vliv na obě skupiny. Tato práce poukazuje na důležitost studia více taxonomických skupin, protože například pozitivní účinek na jednu skupinu nemusí nutně znamenat, že se bude stejně dařit i skupině jiné.
Zemědělská krajina v severní Evropě tvoří jakousi mozaiku z intenzivně obdělávaných polí, polopřirozených luk a pastvin, spolu s již nepoužívanými a neobdělávanými místy. Některé tyto habitaty (například louky a pastviny) jsou charakterizovány vysokou druhovou diverzitou rostlin i živočichů, zatímco intenzivně obhospodařovaná pole jsou naopak druhově velmi chudá. Zintenzivnění zemědělství či naopak úplný konec jakéhokoli obhospodařování polopřírodních luk a pastvin stojí za obrovským poklesem druhové bohatosti. Proto ochrana právě těchto biotopů se zdá být zcela zásadní. Konkrétní management obhospodařování krajiny může vést k vysoké druhové bohatosti jedné taxonomické skupiny, ale zároveň k poklesu početnosti skupiny jiné. Je známé, že spásání vegetace dobytkem vede k nárůstu počtu druhů rostlin, ale často negativně ovlivňuje počty druhů mravenců. Ten samý efekt byl nalezen i v případě hnojení. V této studii se zaměřili na to, jak je druhová bohatost rostlin a mravenců ovlivněna spásáním a hnojením a jak se liší v kopcovité krajině. Bylo vybráno sedm švédských farem (20-30 ha), na každé farmě byla vybrána jedna polopřirozená spásaná louka a jedna neobhospodařovaná louka. Na obou těchto loukách byly vybrány čtyři experimentální plochy (min. 0,25 ha): nehnojená plochá plocha, hnojená plochá plocha, nehnojený kopec a hnojený kopec. Byla posuzována celková pokryvnost plochy v %, výška rostlin, dále byly vyhodnocovány druhy, které indikují vysokou/nízkou hladinu dusíku v půdě. Na každé experimentální ploše bylo umístěno devět padacích pastí, z kterých byly určovány druhy mravenců. Dohromady bylo nalezeno 102 druhů rostlin a 18 druhů mravenců. Počet druhů rostlin byl na spásaných plochách dvojnásobný. Větší počet rostlinných druhů byl také nalezen na nehnojených plochách. Přesto má spásání větší vliv na druhovou bohatost rostlin, neboť spásání potlačuje negativní efekt hnojení. Plochy, které jsou jak hnojené, tak spásané, mají větší počet druhů než plochy hnojené, ale nespásané. Topografie krajiny neměla na druhové bohatství rostlin vliv. Některé druhy lučních rostlin jsou kompetičně málo zdatné, nedokáží konkurovat rychleji rostoucím rostlinám (např. pcháč oset Cirsium arvense). Pro výskyt těchto rostlin je pravidelné spásání nezbytné. Co se týče mravenců, spásání dobytkem nemělo vliv na počet druhů, ale stejně jako v případě rostlin, bylo na hnojených plochách nalezeno méně druhů. Výjimku tvořil mravenec obecný (Lasius niger), který byl na hnojených plochách častější. Na hnojených plochách se vyskytují vyšší rostliny, které brání přístupu světla k půdě a tím způsobují její nižší tepotu. Většina druhů mravenců je teplomilných a proto víc zastíněná a chladnější půda může mít na početnost mravenčích druhů vliv. Topografie opět nijak druhové složení neovlivňovala. Výsledky této studie ukazují, že druhová bohatost jedné taxonomické skupiny, v tomto případě rostlin, způsobená určitým managementem krajiny nutně neznamená druhovou bohatost skupiny jiné (zde mravenci). Kombinace redukování množství živin a spásání se zdá být na polopřirozených loukách vhodným managementem pro zvýšení množství druhů rostlin i mravenců.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
