Vliv ekologického režimu hospodaření na vztahy rostlin a opylovačů
Reprodukce celé řady divokých i zemědělsky významných druhů rostlin je závislá na volně žijících opylovačích jako jsou včely, pestřenky a motýli. Změny v zemědělství a stále intenzivnější využívání chemických pesticidů se projevily neblahým vlivem na řadu taxonů plnících roli opylovačů. Mimo nejznámější a nejefektivnější druhy opylovačů – včely lze do skupiny významných druhů podílejících se na opylování divoce rostoucích rostlin zařadit i motýly a pestřenky.
Následující studie se zaměřila na zkoumání role ekologické vs. konvenční pastviny při podpoře volně žijících opylovačů a vlivu managementu farmy na vztah mezi opylovači a rostlinami. Dále byla řešena otázka odlišných reakcí studovaných skupin opylovačů (včely a pestřenky) na změny v managementu pastviny uprostřed a ne okrajích studovaných pozemků v závislosti na druhové četnosti a množství navštívených rostlin. Úkolem třetí hypotézy bylo potvrdit či vyvrátit vliv druhu managementu na úspěšnost opylení rostlinných druhů typických pro okraje pastvin (v této studii je představuje hloh jednosemenný Crataegus monogyna).
Studie probíhala od května do června 2009 v Irsku na 10 vybraných dobytčích farmách v ekologickém a 10 farmách v konvenčním režimu hospodaření. Během pozorování byly zaznamenávány na transektech 100x2 m všechny druhy opylovačů (Hymenoptera: Apidae, Diptera: Syrphidae, Lepidoptera) a jejich aktivita spojená s druhem navštívené rostliny. Během experimentu bylo zaznamenáno celkem 504 včelovitých (439 čmeláků, 57 včel a 8 včel samotářek), 832 pestřenek ze 17 rodů a 164 motýlů 7 druhů. Co se týče rostlin, bylo zaznamenáno celkem 39 druhů kvetoucích rostlin, z nichž nejčastěji se vyskytoval jetel plazivý (Trifolium repens). Na konvenčních farmách se vyskytoval v množství celkem 177, naopak na ekologických farmách ho bylo zaznamenáno až na 3382 jednotkách.
Pravidelnost a pestrost včel byla na ekologických farmách průkazně vyšší v porovnání s konvenčními farmami. Nezávisle na managementu farmy se potvrdila vyšší abundance a pravidelnost výskytu opylovačů na okrajích než v centrech studovaných pozemků, tento vzor se projevoval výrazněji u farem v konvenčním režimu.
Pestrost a četnost pestřenek nebyla ovlivněna managementem farmy, pouze vyrovnanost byla signifikantně vyšší u farem v ekologickém režimu.
Výsledky experimentu studující úspěšnost opylení C. monogyna ukázaly, že plody se výrazně více vytvářely na keřích hlohu farem v ekologickém režimu hospodaření.
Vztahy mezi opylovači a rostlinami na ekologických farmách jsou mnohem širší a jsou asymetricky strukturovány v porovnání s konvenčními farmami. Na druhé straně se však nepotvrdil výrazně vyšší počet taxonů, přesah nik či vyšší poměr ve vztazích rostlina/opylovač, jak dokumentuje předchozí výsledek. Pastviny v ekologickém režimu přitahovaly vyšší počet včel (částečně díky porostu jetele), pestřenky si dokázaly na pastvinách v obou sledovaných režimech obstarat dostatek náhradní potravy a proto se jejich abundance ani četnost nevázala na systém hospodaření. Celkově lze říci, že ačkoliv ekologicky obhospodařované pastviny dokáží zlepšit strukturu vztahů a svou aktraktivitou přilákat opylovače, jedná se o velmi zranitelný ekosystém. Vhodným managementem okrajů pastvin a podporou důležitých kvetoucích bylin lze opylovače přilákat a stabilizovat tak obhospodařované pastviny v rámci agro-environmentálních opatření. Je však nutné brát ohled na rozdílné potravní preference jiných druhů opylovačů (pestřenek) a toto omezení zapracovat do praktických doporučení pro konzervační environmentální opatření.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
