Vliv degradace prostředí na populaci šneků: srovnání tří českých měst

Populace šneků byla studována na 273 místech ve třech velkých městech České republiky, a to v Praze, Plzni a Hradci Králové. Cílem bylo prozkoumat vliv degradace městského prostředí na rozmanitost šneků ve městech. Z 81 zaznamenaných druhů bylo určeno 12 druhů za synantropní a 29 druhů antropofobní (živočichové, kteří mizí z určitého území vlivem činnosti člověka). Ze studie vyplývá, že u synantropních druhů se s rostoucí vzdáleností od center měst snižovala početnost populace. Data nasbíraná ve třech velkých českých městech byla analyzována zvlášť, aby se odhalil případný efekt dané lokality. Pokus probíhal v letech 1999- 2000 a výskyt šneků na akaždé lokalitě byl zjišťován pouze pozorováním. Charakteristickým znakem městských prostředí je výskyt synantropních a nepůvodních druhů. Proto bylo cílem této studie zjistit také druhovou rozmanitost přítomných taxonů. Neboť hlavně u antropofobních zástupců slouží jako význačný ukazatel celkového zdraví ekosystému.

Využitelné výstupy: 

Růst lidské populace má velký dopad na čím dál tím rozsáhlejší urbanizaci doposud volné krajiny. Tímto procesem vznikají nové prostory pro rychle se přizpůsobující druhy zvířat, ale mnoho původních druhů tento proces nezvládá, a jejich populace v lepším případě stagnují, v tom horším dochází k prudkému poklesu početnosti druhu, který se nedokázal včas přizpůsobit urbanizaci jeho původního místa výskytu. Nicméně různorodost městských prostředí umožňuje výskyt rozmanitých druhů organismů a to i včetně ohrožených taxonů. Navzdory mnoha rozdílům mezi sledovanými městy (např. geologie, klima, reliéf…) je rozmanitost v druhové bohatosti velmi podobná. Proto lze brát výsledky této práce jako obecné poznatky o populaci šneků v České republice. Z výsledků studie vyplývá negativní vliv urbanizace na antropofobní druhy. Vliv vzdálenosti od centra města na výskyt antropofobních druhů byl prokázán pouze v Praze, kde klidné lokality, vhodné pro výskyt těchto druhů, byly situovány na periferní části města. Tento výsledek ukazuje důležitost zachování přirozených a polopřirozených stanovišť v městském prostředí, která by fungovala jako útočiště pro vzácné a ohrožené druhy (např. Vertigo angustior, Vertigo antivertigo, Pseudotrichia rubiginosa). Synantropní druhy vykazovaly ve všech městech konzistentní distribuci. Vyskytovaly se blíže center a degradace prostředí neměla významný vliv na jejich populace. Nepůvodní druhy tvořily zhruba 3% ze všech vzorků a vyskytovaly se na všech sledovaných lokalitách. Závěrem lze říci, že populace šneků reagují na degradaci původního místa výskytu poklesem druhové rozmanitosti, zejména vzácných a antropofobních druhů. Tento pokles je zcela závislý na úbytku přirozených lokalit v městském prostředí. Zdůrazňuje tak význam zachovávání takových lokalit, aby se nynější populace udržela alespoň v současném měřítku a nedocházelo k dalším významným ztrátám těchto živočichů.

Zdroj: 
Horsák M., Juřičková L., Kintrová K., Hájek O. (2009) Patterns of land snail diversity over a gradient of habitat degradation: a comparison of three Czech cities. Biodivers Conserv 18:3453–3466
Zadal: 
Nella Mladěnková