Vliv dálnice na pozemní bezobratlé v závislosti na typu habitatu: dopady na ochranu biodiverzity
Čeští vědci studovali druhové složení a množství pozemních brouků a pavouků na pěti našich dálnicích. Ve své studii obsáhli jak různé stáří dálnic, tak i dva základní typy okolí – les a bezlesí reprezentované komerčně využívanými loukami a poli. Nalezené bezobratlé rozdělili do tří skupin podle preferovaného místa výskytu, na lesní specialisty, na generalisty bez jasné preference biotopu a na specialisty na bezlesí. Vliv dálnice na počet jedinců a druhů sledovali pomocí padacích pastí umístěných 0, 50 a 100m od hrany zóny kolem dálnice. Během tříletého experimentu prokázali pozitivní vliv dálnice na generalisty a specialisty na nelesní biotopy a naopak záporný vliv na druhy úzce vázané na lesní biotopy. Tento výzkum lze uplatnit při zvažování, kudy vést budoucí dálnice a zvažování dopadů na místní diverzitu zemních brouků a pavouků.
Mezi lety 2005-2008 byl na 24 vybraných místech pěti našich dálnic prováděn výzkum zaměřený na zhodnocení vlivu dálnice na různé typy společenstev pozemního hmyzu a pavouků.
Pro studii vědci vybrali pět různých dálnic lišících se polohou, stářím i typem okolního porostu. Na těchto dálnicích pak na pěti místech (čtyřech na D11) blízko sebe umístili zemní pasti. Pasti byly umístěny ve třech lesních a dvou (jednom u D11) nelesních biotopech a to ve vzdálenosti 0, 50 a 100 m od hrany pásma kolem dálnice. Použité pasti jsou 0,5 l plastové kelímky o průměru hrdla 8,5 cm umístěné na dálnicích každý rok mezi květnem a zářím a vybíraných jednou za měsíc.
Předmětem studie bylo zhodnotit dopad dálnice na okolní bezobratlou faunu v závislosti na různém okolním biotopu. Vědci proto podle literatury rozdělili chycené druhy do kategorií podle jejich nároků na místo výskytu. Díky pastem v různých vzdálenostech od hrany dálnice mohli sledovat změnu ve složení a četnosti bezobratlých.
Projekt ukázal přínos dálnic pro pozemní bezobratlé vázané na otevřená stanoviště a generalisty bez bližších nároků na prostředí. Obě skupiny využívají bezprostřední okolí dálnice, které tvoří zpravidla nízké travní a bylinné porosty s občasnou výsadbou keřů jako pokračování nelesních stanovišť a jako migračního koridoru v zalesněných částech území. Během studie byly nalezeny i druhy z českého červeného seznamu bezobratlých, a to právě výlučně na hranách dálnic (např. Carabus cancellatus či Tasgius winkleri). Pavouci reagovali citlivěji na změny okolí než pozemní brouci. Výstavba dálnic tak může ohrozit bezobratlé lesních stanovišť zmenšením jejich životního prostoru a vytvořením migrační bariéry.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
