Vliv člověkem pozměněných biotopů na rostliny a suchozemské plže ve středoevropských městech

Urbanizace je spjata se silnými změnami v biologické rozmanitosti, ale rozmanitost rostlinných živočišných společenstev v urbánních biotopech značně kolísá. V této studii sledovali autoři vliv urbánních biotopů na rozmanitost cévnatých rostlin a suchozemských plžů v 32 městech ve střední Evropě a v Belgii a Nizozemsku. Druhové složení všech cévnatých rostlin, které nebyly pěstovány člověkem, a všech suchozemských plžů bylo zaznamenáváno na sedmi hektarových plochách v každém městě. Každá plocha zahrnovala jeden typ městského biotopu představující rozdílný disturbanční režim: historické náměstí, městská třída, obytná oblast s kompaktní zástavbou, obytná oblast s otevřenou zástavbou, park, raná a středně pokročilá sukcesní stadia. Pro každou plochu byly zjištěny údaje o teplotě a srážkách. Celkem bylo zaznamenáno 1196 rostlinných druhů a 87 druhů plžů. Ačkoli klima a s ním spjatý biogeografický gradient byl poměrně široký, od oceánických oblastí v Nizozemsku po kontinentální oblasti v Maďarsku, jeho vliv na druhové složení městské bioty byl méně významný než vliv městských typů biotopů. To znamená, že v podmínkách střední Evropy má pozměnění biotopů v městských oblastech silnější vliv na rostliny a živočichy než klimatické proměnné v širším měřítku. Výsledky potvrzují zjištění z jiných studií, že druhová pestrost se zvyšuje z biotopů typu náměstí a městských tříd na obytné oblasti a periferie. Alfa diverzita (druhová pestrost na plochu) a gamma diverzita (druhová pestrost typu biotopu) rostlin i plžů byla velice nízká ve vysoce urbanizovaných částech městských center, ale rozdíly v druhovém složení mezi jednotlivými městy byly vysoké. Většina prostředí v centru měst vyhovuje pouze několika málo druhům, a ačkoli se zde příležitostně vyskytují vhodné biotopy, jsou obvykle druhově chudé vzhledem k omezeným disperzním schopnostem druhů. Výsledky ukazují, že městské zahrady a otevřené plochy mezi bytovou zástavbou obohacují biodiverzitu města. Obytné oblasti zahrnují heterogenní mozaiku malých zahrad, trávníků, sešlapávaných ploch a zdí. Takováto heterogenita přispívá k druhové pestrosti. Raná a střední sukcesní stadia se vyskytovala zejména na periferii města a zahrnovala značně bohatší rostlinná společenstva než jiné biotopy. Oba tyto typy se vyskytují častěji v průmyslových městech post-komunistických zemí než v západní Evropě. Ačkoli se na raných sukcesních stadiích vyskytovalo mnoho větrosnubných druhů rostlin a druhů klíčících ze semenné banky, vyskytoval se zde nejnižší počet plžů. Vzhledem k nedostatku dostupného úkrytu zde nejsou plži schopni vytvořit životaschopné populace. Pro porovnání, středně pokročilá sukcesní stadia s vytrvalými trávníky a křovinami hostila rozmanitá společenstva rostlin i suchozemských plžů. U plžů byla alfa a gamma diverzita těchto stanovišť vyšší než u jiných biotopů. 83% ze všech druhů plžů bylo nalezeno ve středně pokročilých sukcesních stadiích. Pouze tento typ hostil vzácné a ohrožené druhy jako Granaria frumentum a Helicodonta obvoluta. Ačkoli tento biotop značně přispívá k městské biodiverzitě, je často ničen postupující urbanizací. Variabilita v druhovém složení společenstev rostlin i suchozemských plžů odpovídá především změnám v biotopech a méně klimatickým podmínkám. Výsledky jsou příspěvkem k našemu poznání o výskytu městské flóry a fauny a k možnostem její lepší ochrany.