Vliv bobrů na druhovou variabilitu a početnost terestrických a semiaquatických savců

Ekologická facilitace je forma druhové interakce, kdy jednotlivé druhy vytvářejí přívětivější habitatové podmínky pro druhy jiné, vyskytující se v témže prostředí. Tato vzájemná podpora se ukazuje zvláště důležitá v nepříznivých a stresujících podmínkách a velký vliv na ni mají tzv."ekosystémoví inženýři", tedy druhy, které svou činností zlepšují dostupnost stanoviště a potravních zdrojů pro druhy jiné. Předpokládá se, že souběžně s facilitací bude ekosystémové inženýrství pozitivně ovlivňovat druhovou bohatost, zejména pokud zvyšuje produktivitu v systému s produktivitou nízkou.

Bobři, tj. bobr evropský (Castor fiber) a bobr kanadský (C. canadensis), jsou tzv. alogenní a obligátní ekosystémoví inženýři, kteří jsou schopni rozmanitých strukturálních a abiotických změn v okolí vodních břehů. Jejich přehrady mění abiotické i biotické podmínky v pobřežních oblastech, kdy například zvýšení hladiny vody často značně rozšiřuje mokřadní oblast a modifikuje její fyzikální, chemické a biologické podmínky.

Ačkoli na počátku 20. století byly oba druhy bobrů na pokraji vyhynutí, dnes jejich populace úspěšně stoupají a bobři se vracejí do svých původních areálů. Snížení počtu bobrů vedlo ke snížení jejich pozitivního vlivu na pobřežní biotopy, tedy včetně vlivu na zachování biologické rozmanitosti. Znovuosídlení oblasti bobří kolonií však trvá několik let a po stavbě hráze oblast prochází různými vývojovými stádii, od zaplavení až po tzv. bobří louky. Tedy z krajinného hlediska bobři vytvářejí pohyblivou mozaiku biotopů v různých fázích posloupnosti v mokrém až suchém kontinuu, kdy různé druhy preferují různé fáze vývoje bobřích oblastí.

Pro zmapování výskytu savců ve vybraných oblastech byly použity dvě metody - byly zde nainstalovány kamery, které pravidelně snímaly bobří oblasti a v zimních měsících byly zaznamenávány stopy ve sněhu. Fotopasti zaznamenaly 11 druhů v bobřích oblastech proti 9 druhům v oblastech kontrolních, tedy v areálech, kde se bobři nevyskytují. Stopy ve sněhu ukazují podobný výsledek, kdy v bobřích oblastech bylo zmapováno 10 druhů, v kontrolních pak pouze 8. Kamery zaznamenaly vyšší počet návštěv bobřích oblastí především u lišky obecné, psíka mývalovitého a losa evropského. Vyšší aktivitu losa evropského v bobřích oblastech potvrdilo i zimní mapování, stejně tak i výskyt vydry říční, lasice kolčavy a kuny lesní. Bylo tedy zaznamenáno signifikantně více terestrických a semiaquatických druhů savců v bobřích oblastech než v oblastech kontrolních.

 

Využitelné výstupy: 

 

Tato studie byla provedena v jehličnatém boreálním ekosystému, tedy v oblasti s relativně nízkou produktivitou, kde díky tomu můžeme očekávat výraznější vliv facilitace. Větší aktivita i druhová diverzita se ve zkoumaných bobřích oblastech potvrdila. Předpokládáme, že nárůst biodiverzity v bobřích oblastech je dán obecným zvýšením produktivity v aquaterestrickém rozhraní biotopů. Ve vodní fázi vzniku hráze roste počet organismů na různých trofických úrovních vodního potravinového řetězce a posléze, když bobři hráz opustí a vzniká bobří louka, dochází k větší produkci bylin a trav díky dostupnosti živin v dříve anoxické půdě.

Zdroj: 
Nummi P., Liao W., Huet O., Scarpulla E., Sundell J. (2019) The beaver facilitates species richness and abundance of terrestrial and semi-aquatic mammals. Global Ecology and Conservation 20 (2019) e00701. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2351989419302732?via%3Dihub
Zadal: 
Alena Peltanová (překlad Kateřina Blecherová)