Větrné elektrárny z pohledu volně žijících živočichů?
Zaznamenaná nízká mortalita u konkrétní větrné elektrárny nemusí korespondovat s nízkým rizikem kolize. Ve hře je řada faktorů, počínaje manévrovací schopností ptáků, nebo povahou krajinného reliéfu. Jiná rizika také hrozí v místech s větším výskytem velkých ptáků (labutí, dravců) než v lokalitách s převážným zastoupením pěvců.
Využitelné výstupy:
- Listy rotorů větrných elektráren se dnes již neotáčejí takovou rychlostí jako u prvních typů. To ale nepřispívá ke snížení rizika kolize. Situaci by mohly řešit větrné elektrárny spirálovitého tipu.
- Výběr vhodné lokality může významně snížit negativní efekt větrné elektrárny na volně žijící živočichy. Ideálním řešením by bylo vytvoření databáze migračních tras živočichů a seznamu lokalit nevhodných k výstavbě větrných elektráren. Důležitou součástí je monitoring účinnosti opatření a srovnání dlouhodobého rozdílu v mortalitě ptáků a netopýrů na lokalitě, před a po výstavbě větrné elektrárny.
- Zvuky vydávané do okolí moderními větrnými elektrárnami jsou obvykle překryty přirozeným hlukovým pozadím, přesto je ale pravděpodobné, že živočichy v okolí ovlivňují (například dochází k pozměnění anti-predačního chování veverek).
Grafické přílohy:
Zdroj:
Ryunosuke Kikuchi, Adverse impacts of wind power generation on collision behaviour of birds and anti-predator behaviour of squirrels, Journal for Nature Conservation 16 (2008), pp.: 44 - 55
Zadal:
Radomír Dohnal
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
